33A_foto-Matej-Stransky
Příště už ji neopustím. (Kateřina Pacholíková s dcerou Lily) • Autor: Matěj Stránský

Kateřina Pacholíková působí klidným, až plachým dojmem. Když se drobná hnědovláska rozpovídá o tom, že letos v létě ji popadl takový vztek, až na chvíli ztratila kontrolu nad svými emocemi, posluchač si ji v takovém rozpoložení skoro nedokáže představit. Stalo se to v nemocnici, kde byla na vyšetření se svou dvouapůlletou dcerou Lily. Zde ji potkala noční můra mnoha matek – lékaři Pacholíkové v jednu chvíli nečekaně odebrali dítě a ona pak poslouchala jeho pláč a nářek, aniž k němu měla přístup. Od té doby se jí tato nervy drásající scéna vrací ve snech a její dcera trpí nebývalou úzkostí.

Něčím podobným v životě prošlo hodně matek. Pacholíková se klasickému scénáři vymyká tím, že incident nenechala být. Na nemocnici podala stížnost a vzniklý spor je odhodlaná dohnat klidně až k soudu. Její případ připomíná debatu, která v mnoha evropských zemích běží už roky a jejíž hlavní otázky jsou jasné: Má rodič právo být v nemocnici neustále přítomen u svého dítěte, i když to lékařům logicky komplikuje práci? Existuje hranice, za kterou už rodič nesmí jít? A do jaké míry může krátké oddělení od matky dítě trvaleji psychicky poznamenat? Česká verze sporu je teprve v začátcích a pro většinu rodičů je to marginální téma. Příklad Kateřiny a Lily však ukazuje, že to tak nemusí být navždy.

Špatná komunikace

Kateřina Pacholíková doprovázela v půlce června svou dceru do nemocnice v Hradci Králové na prohlídku, jejíž součástí mělo být i vyšetření pomocí magnetické rezonance. Jelikož Lily trpí autistickou poruchou a na přístroji by během snímání nevydržela ležet v klidu, Pacholíková věděla, že ji lékaři budou muset uspat. Nebylo to poprvé a matka věděla, že dcera uspávací injekci špatně snáší. Při předchozí narkóze v jedné pražské nemocnici Lily zůstala sama, plakala a matka si vyčítala, že nebyla průbojnější a svoji přítomnost na sále si nevybojovala. Tentokrát byla rozhodnutá dceru v nemocnici za žádných okolností neopustit.

V Hradci šlo všechno zpočátku hladce – Pacholíková byla během všech testů a odběrů neustále s Lily. Lékaři ji navíc ujistili, že bude moci svou dceru doprovodit i na sál s magnetickou rezonancí a být s ní během uspávání i probouzení. Slíbený průběh se zkomplikoval ve chvíli, kdy sanitář přivezl pojízdné lůžko s Lily na neurologické oddělení, vjel s lůžkem na sál a před překvapenou matkou zavřel dveře. „Lily po mně natahovala ruce a křičela, dodneška se mi o tom zdá,“ vzpomíná Pacholíková. „Ona žije trochu ve svém světě a já jsem pro ni jediná jistota. I pro zdravé dítě je v tomhle věku strašné být takhle najednou odděleno od matky, a co teprve pro nemocné,“ říká Pacholíková. Ve stresu začala do dveří bušit pěstmi a volat, ať ji pustí za dcerou dovnitř. Dveře ale zůstaly zavřené a zpoza nich se ozýval dětský pláč. Po dlouhých minutách zmatku ze dveří vyšel zdravotník a slíbil, že prosbu o vpuštění na sál vyřídí. Už se ale nevrátil. Poté se na chodbě objevila zdravotní sestra a řekla matce, ať lékaře neruší při práci. „V tu chvíli jsem se rozbrečela i já. Tohle už bylo moc,“ vzpomíná Pacholíková.

Po probuzení z narkózy byla malá Lily mimořádně vystrašená a nenechala na sebe sáhnout nikoho jiného než matku. Pacholíková proto nemocnici opouštěla s obavou, že se traumatizující zážitek na dítěti podepíše a její naštvanost na nemocnici stoupala. Doma si vztek vylila na internetu – na svém facebookovém profilu vylíčila vše, co s dcerou právě prožily. Status sdílelo přes tisíc lidí a většina komentujících vyjadřovala matce podporu a odsuzovala postup nemocnice. Matce se poté ozvala Petra Langová z nevládní organizace Juno Moneta zabývající se ochranou práv pacientů v nemocnicích. K situacím, kdy matka proti své vůli opustí plačící dítě, dochází podle Langové v českých nemocnicích docela často. V posledních letech však přibývá žen, které se rozhodly proti tomu bojovat, a Pacholíková se k nim přidala. „Netušila jsem, že s něčím takovým vůbec můžu něco dělat. Myslím si, že podobně je na tom hodně matek,“ říká. Na nemocnici s pomocí neziskovky podala oficiální stížnost, ve které popsala svůj stresující zážitek. Pokud nedosáhne uspokojivé omluvy, je odhodlaná jít až k soudu.

 

I_obalka_R40
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům týdeníku Respekt.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením čísla nebo předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

I. Zadejte své údaje a zvolte způsob platby

Předplatné bude automaticky prodlužováno. Funkci můžete kdykoli zrušit.

Rychlá online platba

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Máte dotazy ohledně předplatného? Neváhejte nás kontaktovat na predplatne@economia.cz nebo +420 217 777 888 (každý pracovní den 
od 7.30 do 17.00, mimo pracovní dobu je k dispozici záznamník).

Platbu kartou i on-line platbu zabezpečuje
Uvedené ceny jsou včetně DPH.

I_obalka_R40
Odemkněte tento článek
Získáte přístup ke všem 42 článkům z tohoto vydání.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Petr Horký

redaktor, fokus

horky

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte