0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Kultura13. 9. 20209 minut

Režisér z blátivé doby

Jiří Menzel na cestě do světel ramp nenutil „polknout žábu“ nikoho jiného než sebe sama

Proč zrovna já?! (1966)

Doktor Jánský byl klasický průměrný obyvatel normalizačního Československa. Bezvýznamný člověk žijící na bezútěšném sídlišti, který si každé ráno zacvičí podle instrukcí z rádia a vyrazí do práce odvést penzum předepsané rutiny. Dokonce i když mu nečekaně vlezou do bytu neurvalí návštěvníci z vesmíru, vpustí je slušně do bytu a nechá si od nich zpřeházet dosavadní život. Bere to jako svou další povinnost. Málokdo by zakřiknutého Jánského zahrál tak přesvědčivě, jak to dokázal Jiří Menzel ve filmu Oldřicha Lipského Srdečný pozdrav ze zeměkoule z roku 1982.

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Tehdy již proslulý filmový režisér a příležitostný herec byl přitom naprostým protipólem své postavy. S celovečerním debutem Ostře sledované vlaky v roce 1968 vyhrál Oscara a stal se tak autorem jednoho z pouhých tří českých, respektive československých filmů, které na tuto metu kdy dosáhly. I po sovětské invazi jeho filmy patřily k tomu nejlepšímu, co se u nás natočilo, a další Oscar mu s Vesničkou mou střediskovou v roce 1987 jen těsně unikl. Jiří Menzel vždy nepřehlédnutelně vyčníval z řady a hrozba spadnutí do průměru pro něj byla celoživotní noční můrou.

Když předminulou sobotu ve dvaaosmdesáti letech zemřel, řada nekrologů ovšem nemohla pominout jiný rozměr jeho nepopiratelné geniality. Totiž schopnost přizpůsobit se vnějším vlivům, která měla k Jánského strategii vlastně blízko. Jako by i samotný Menzel musel spolu se svou filmovou postavou…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc