Ladislav Mrklas
Ladislav Mrklas • Autor: Matěj Stránský

Jsme krátce před krajskými volbami. ODS získala naposledy vlastního hejtmana v roce 2004. Pamatujete si, kolik hejtmanů měla?

Kromě jižní Moravy všechny, takže dvanáct.

Vypadá to z dnešního pohledu skoro neuvěřitelně. Pravice tehdy držela vládu a ovládala téměř všechny kraje. Kam se ten kapitál poděl?

Těch peripetií je víc… Vznikla TOP 09, pro občanské demokraty první skutečně konkurenční strana, která mířila na tvrdé jádro jejich voličů. Poprvé tak došlo ke skutečnému dualismu na pravici a myslím si, že jak to na začátku vypadalo zajímavě, inspirativně, tak to pravici nakonec spíš uškodilo. To, že ztratila hegemona, vedlo k tomu, že se ten politický pól začal dál tříštit.

Dalším důvodem bylo to, že ani Topolánkova garnitura ani následně ta Nečasova nedovládly do konce a nechaly zemi politicky v dost velkém chaosu. Navíc ekonomicky se nedařilo, protože to bylo období globální finanční krize. Takže v okamžiku, kdy pravice opouštěla vládu, tak na tom byla bídně jak politická scéna, tak vlastně ekonomika země. Tím pravice ztratila velkou část kreditu.

Říkáte, že vznik TOP 09 pravici spíš uškodil. Pomohl jí v něčem?

Ve volbách 2010 by nepochybně sama ODS neuspěla tak, jako uspěla pravice prostřednictvím obou těch stran. Topka oslovila středové voliče a dokázala k volbám přitáhnout velké množství prvovoličů. Aura Karla Schwarzenberga byla tehdy veliká. Takže dobrý výsledek v roce 2010 byl z velké části zásluhou TOP 09.

Už volby 2010 ale nebyly čistě levo-pravým soubojem. Obrovskou roli začínal hrát boj proti korupci, boj proti starým politickým stranám a začala éra vyhraňování se vůči celému politickému vývoji po roce 1989, která postupně zachvátila nejenom levici a střed. I pravicoví voliči začali najednou z velké části pochybovat o tom, jestli směr po roce 1989 je správný, jestli nepotřebuje výraznou korekci, což potom vedlo k tomu, že velká část z nich přešla v roce 2013 k Babišovi.

Ale zároveň není možné opomenout, že sem přišla relativizace levo-pravého soupeření, kterou dnes vidíme všude v západní Evropě. Takže jednak tady byly vnitřní problémy a jednak se společnost začala měnit. To potom přineslo karambol zejména v roce 2013, tragickou porážku, z níž se pravice dodneška nevzpamatovala.

Svoji roli sehrál asi i známý zásah policie na Úřadu vlády proti premiéru Nečasovi a jeho dnešní manželce.

To byla taková symbolická tečka, která bizarností odhalila spoustu problémů. Najednou politici starých stran, a v tomto případě zejména ODS, začali být v zásadě směšní. A to je asi to nejhorší, co se politikům může stát.

Jak si v té době počínala TOP 09?

Měla ambici nahradit ODS a strašně brzy se rozplizla ideově. Byl tam Kalousek a s ním pravicovost à la ODS – rozpočtová odpovědnost a podobně. A na druhé straně byl Karel Schwarzenberg, který do strany přinášel úplně jiný étos, oslovoval jiné voliče. Myslím si, že tím se začala topka vnitřně drolit. Důležité je připomenout i to, že se sáhlo na dva kánony pravice, a já tohle dávám z velké části za vinu Kalouskovi. Zaprvé že pravice nesmí zvedat daně, a to tehdy Nečasova vláda s Kalouskem jako ministrem financí udělala. A zadruhé Kalousek tehdy rozehrál takovou zvláštní hru, kdy začal jako první pravicový politik mluvit o tom, že by podnikatelé, živnostníci měli platit stejné daně jako zaměstnanci. Rozehrál tedy takový třídní boj uvnitř skupiny pravicových voličů. To se podle mě odrazilo i v tom, jak Babiš začal se svojí protiživnostenskou rétorikou s EET a dalšími nápady. První s tím ale vyšel Miroslav Kalousek, a to potom dopadlo na celou pravici.

Souhlasíte s názorem, že vedení TOP 09 nikdy neprojevilo zájem budovat stranu s širší členskou základnou a zázemím v regionech a že se jim to dnes vrací jako bumerang v podobě nedostatku výrazných lidí?

Souhlasím. Myslím, že topka byla z větší části marketingový projekt, byť jiného typu, ne toho babišovského. Prostě marketingový projekt, který táhl Kalousek, Schwarzenberg a docela slušné zázemí hlavní kanceláře topky, kam přešli nejšikovnější lidé z KDU-ČSL a přitáhli řadu dalších lidí, kteří se zabývali politickým marketingem. Podle mě podlehli i klamu, že když spolupracují se STAN, tak nemusí zvlášť budovat regionální strukturu. Taky ta strana v komunálních volbách až na opravdu velká města nikdy moc neuspěla.

I_obalka_R32
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům týdeníku Respekt.
Odemkněte si všech 36 článků vydání zakoupením čísla nebo předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

I. Zadejte své údaje a zvolte způsob platby

Předplatné bude automaticky prodlužováno. Funkci můžete kdykoli zrušit.

Rychlá online platba

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Máte dotazy ohledně předplatného? Neváhejte nás kontaktovat na predplatne@economia.cz nebo +420 217 777 888 (každý pracovní den 
od 7.30 do 17.00, mimo pracovní dobu je k dispozici záznamník).

Platbu kartou i on-line platbu zabezpečuje
Uvedené ceny jsou včetně DPH.

I_obalka_R32
Odemkněte tento článek
Získáte přístup ke všem 36 článkům z tohoto vydání.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Marek Švehla

zástupce šéfredaktora

svehla
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Od roku 1994 jich napsal/a 2202

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte