Když se před 20 lety stal ruským prezidentem neznámý agent tajné služby a lokální aparátník Vladimir Putin, nikdo nevěděl, jak dlouho zůstane u moci. Poměrně brzy ale začalo být jasné, že s jeho nástupem se Rusku zavírají dveře k proměně v modernější otevřenou společnost, které se před těžce zkoušenou zemí nakrátko a chaoticky otevřely za Putinova předchůdce Borise Jelcina. Nový prezident se vydal opačným směrem: rozpad totalitního Sovětského svazu prohlásil za největší geopolitickou katastrofu 20. století, násilnou expanzí začal obnovovat velikost někdejšího sovětského impéria a jeho represivní aparát začal zavírat a vraždit režimní kritiky.
Teď pro svou cestu získal Putin posvěcení v nedávném celostátním referendu, jež mu změnou ústavy dalo možnost nerušeně vládnout dalších 12 let (současný mandát mu skončí za čtyři roky). V úřadu tak bude moci být až do roku 2036, a pokud to využije, překoná se 36 roky na kontě o 12 let vládu doposavad nejdéle sloužícího sovětského vládce, diktátora Josifa Vissarionoviče Stalina.
Nejen pro Rusko, ale i pro nás ve střední Evropě tato dlouhá perspektiva další Putinovy vlády něco znamená. Zkušený ambiciózní autokrat získal v referendu na domácí půdě legitimitu vůdce lidu a upevnil si tak svoji moc vůči zbytku mocenské elity v zemi. Dá se tedy předpokládat, že své imperátorské sny začne uskutečňovat s ještě větší rozhodností než dosud. Bývalé sovětské satelity jako Česko tak mohou očekávat zvyšování už existujícího tlaku. Současný…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 36 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
