50A_profimedia
Crew Dragon loni v říjnu; do startu je zatím daleko. • Autor: Philip Pacheco / AFP / Profimedi

Z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě v noci na pondělí odstartovala raketa Falcon 9 soukromé společnosti SpaceX Elona Muska. Na palubě vesmírné lodi Crew Dragon jsou čtyři astronauti, kteří by po 27hodinovém letu měli dorazit na Mezinárodní vesmírnou stanici ISS. Posádku tvoří astronauti NASA Shannon Walkerová, Victor Glover a Michael Hopkins a jejich kolega z japonské kosmické agentury JAXA Soiči Noguči. První úspěšnou, ale pouze testovací výpravu na ISS absolvoval Crew Dragon s dvoučlennou posádkou od 30. května do 2. srpna. Současná mise je tak vůbec první plnohodnotnou misí vesmírného plavidla vlastněného soukromou společností, na níž se NASA podílí. Posádka lodi Crew Dragon, která byla překřtěna na Resilience (Houževnatost), by měla na ISS zůstat pět až šest měsíců. Při této příležitosti odemykáme následující text. Pokud podobné články oceňujete, chcete je číst pravidelně a podpořit nás tak v současné situaci, staňte se naším předplatitelem.

 

Reklama
Reklama

Na první pohled je to obyčejná vlaječka Spojených států. Může se ale pochlubit silným příběhem. V dubnu 1981 ji na oběžnou dráhu a zpět svezl při svém historicky prvním letu raketoplán Columbia. V červenci 2011, o 30 let později, se pak do vesmíru během posledního letu stroje Atlantis vrátila, ale tentokrát neputovala zpět na Zemi: už skoro devět let trpělivě čeká na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) na toho, kdo po raketoplánech převezme dopravu amerických astronautů do vesmíru.

Zdá se, že už tento týden by mohla poznat svého nového majitele. Na středu 27. května je totiž plánován historicky první let pilotované kosmické lodi, již na zakázku vyvinula a s níž bude létat soukromá firma. Start lodi Crew Dragon podnikatele a vizionáře Elona Muska tak může být začátkem nové éry, kdy v pronikání do vesmíru už nebudou dominovat státní kosmické agentury, ale soukromníci.

Tom Cruise v kosmu a žena na Měsíci

Kosmická loď Crew Dragon by se mohla laickému pozorovateli jevit poněkud tuctově. Těsná kabina má objem něco málo přes devět metrů krychlových, což odpovídá menší koupelně v paneláku. Je to jen o trochu více než v případě Apolla, které však létalo standardně se třemi členy posádky. Nová loď uveze čtyři astronauty, takže v přepočtu na hlavu žádný zásadní rozdíl není. Zato oproti velkému raketoplánu, kde měl „prostor koupelny“ pro sebe každý, je nové vesmírné plavidlo značně skromnější.

Zapojení firem uvolnilo NASA ruce pro skutečný průzkum kosmu.

Tweetni to

Spíše Apollu než raketoplánu se Crew Dragon podobá i způsobem přistání: žádné ladné dosednutí na křídlech, ale klesání na padácích do vln oceánu. Největší změna je však v technologiích skrytých uvnitř. A také ve způsobu vývoje a v obchodním modelu.

Když se začínal vyvíjet raketoplán, měla nějakou představu NASA, armáda, Kongres a další budoucí uživatelé. Aby byli spokojeni všichni, vzaly se zpravidla největší požadované parametry. Výsledkem se stal předimenzovaný a neohrabaný stroj, který toho sice teoreticky uměl hodně, ale prakticky se nikdy nevyužily všechny jeho možnosti. A byl neskutečně drahý.

Proto se NASA rozhodla přístup změnit. V roce 2010 začala o vývoji soukromých lodí jednat s pěticí firem. Už nechtěla kupovat hardware, ale službu. Je to stejné jako v restauraci: také nepřinesete kuchaři svůj recept a pak ho nepleskáte přes ruce, aby do hrnce toho či onoho nedal moc, ale sednete si, podíváte se do jídelního lístku a vyberete si. A když jste spokojení, necháte spropitné a vrátíte se. V roli hosta v kosmické restauraci si NASA uvolnila ruce pro skutečný průzkum – lety k Měsíci, Marsu a dalším tělesům sluneční soustavy, na něž se chce v budoucnu soustředit.

Z pěti původně oslovených firem v dalších kolech udělování kontraktu postupně čtyři vypadly. Naopak se k nim přidala Muskova SpaceX, která má nyní s lodí Crew Dragon velkou šanci pomyslné „soukromé kosmické závody“ vyhrát. Není v nich ale sama, druhou loď vyrábí Boeing. Ani tato varianta nemá v historii obdoby: je to stejné, jako kdyby vznikly dva podobné lunární programy Apollo a NASA pro lety na Měsíc využila oba. Nechuť vsadit jen na jednu firmu vycházela z toho, že soukromé kosmické lety jsou novinkou a jeden z dodavatelů může zklamat.

50B_NASA
Plánované spojení lodi Starliner firmy Boeing s ISS se zatím zdařilo jen v představách počítačových grafiků. • Autor: Getty Images/Stocktrek

Ze závodů o první pilotovanou soukromou loď již dříve vypadl malý raketoplán Dream Chaser. NASA jej vyhodnotila jako technicky příliš odvážný stroj, který nelze v požadovaném termínu vyvinout. Řešení obou finalistů je jednodušší – zmíněnou kabinu s posádkou přistávající na padácích doplňuje servisní modul s vybavením pro let na oběžné dráze, který je před přistáním odhozen a shoří v atmosféře. Vnějšková podobnost s Apollem je dána nejen sázkou na konzervativní technologie, ale i tím, že pohyb v podmínkách kosmického prostředí velkou kreativitu nedovoluje – jak se říká, ponorky se také nestavějí hranaté.

Elon Musk ovšem i tak prokázal značnou dávku invence a neochoty řídit se zaběhanými zvyklostmi. Když chtěl pro své rakety koupit systém řízení od tradičních kosmických dodavatelů, řekli si o částku deset milionů dolarů. V nadsázce sobě vlastní prohlásil, že něco podobného přece nemůže být složitější než elektronika pro ovladač garážových vrat, a nařídil zaměstnancům SpaceX systém vytvořit z běžně dostupných dílů. Nakonec jej vyrábí za deset tisíc dolarů.

50C_foto SpaceX
Test záchranného systému lodi Crew Dragon. (Počítačová vizualizace)

Raketu, která bude loď vynášet do vesmíru, známou Falcon 9, kritici často označují za „lepší V-2“ – německou raketu, kterou za druhé světové války postavil tým pod vedením konstruktéra Wernhera von Brauna. Jenže Muskovým raketám i přes jejich zdánlivou jednoduchost nikdo nedokáže konkurovat. Jsou o řád levnější, než má konkurence, a dokážou měkce přistát, takže mohou létat opakovaně. SpaceX kromě toho nabízí i raketu Falcon Heavy, jejíž nosnosti se žádný jiný americký, ruský nebo čínský nosič ani zdaleka nepřibližuje.

Oba finalisté pomyslné soutěže o prvenství během vývoje bojovali s technickými problémy, větší zdržení ale nabral Boeing. Jeho chystané lodi Starliner se nevydařil loňský prosincový zkušební let bez posádky; odhalil takové množství problémů, že se jej firma rozhodla raději zopakovat, nejspíš na podzim. Testovací let s astronauty je tak letos vyloučený, což ale neznamená, že by firma možnost létat pro NASA ztratila – jen prostě nejspíš nebude první.

NASA, SpaceX Simulate Upcoming Crew Mission with Astronauts
Astronauti Robert Behnken a Douglas Hurley v letovém simulátoru. • Autor: SPACEX / UPI / Profimedia

Loď Crew Dragon byla vyvinuta primárně pro střídání posádek Mezinárodní vesmírné stanice. Ta je ostatně i cílem prvního zkušebního letu, kterého se zúčastní astronauti Douglas Hurley a Robert Behnken – veteráni z programu raketoplánů, oba mají za sebou dva lety do vesmíru. Hurley se dokonce jako pilot zúčastnil historicky poslední výpravy raketoplánu a pomáhal umisťovat na ISS zmíněnou vlaječku, kterou tak má nyní velkou šanci přivézt zpět na Zemi.

Původně měl být let lodi Crew Dragon jen zkušební a počítalo se s návratem posádky po 14 dnech pobytu na oběžné dráze. Protože ale mají soukromé kosmické lodě zpoždění, NASA musí neplánovaně nakoupit další „letenky“ v ruských lodích Sojuz. Těch je ovšem nedostatek, kosmické lodě se nedají vyrobit ze dne na den. Proto dnes kromě dvou ruských kosmonautů pracuje na stanici jen jeden Američan, Christopher Cassidy. Má na starosti jak údržbu komplexu, tak provádění vědeckých experimentů. Vzhledem k tomu, že „západní“ segment ISS mají obsluhovat standardně tři astronauti, je jasné, že si moc volna neužije. A kdyby se něco pokazilo, nemusel by situaci zvládnout. Třeba na výstupy do otevřeného prostoru jsou potřeba vždy dva lidé.

NASA se proto rozhodla pobyt Hurleyho a Behnkena ve vesmíru prodloužit. Startují tak s tím, že netuší, kdy přesně se vrátí – mohou v kosmu strávit až čtyři měsíce. Na ISS je NASA každopádně plánuje udržet až do chvíle, kdy bude nachystaná další loď Crew Dragon. Zatím to vypadá na přistání v srpnu a start další posádky v průběhu září.

Kosmická stanice s plánovanou životností nejméně do roku 2028 nebude ovšem jediným cílem lodí Crew Dragon. Soukromé kosmické plavidlo se už chystá třeba na vyhlídkové turistické lety. Dříve bylo nemyslitelné, aby si raketoplán „půjčili“ filmoví producenti nebo nadšení turisté na jeden výlet do vesmíru, SpaceX ale může svoji loď volně pronajímat komukoli. V příštím roce tak má Crew Dragon letět se čtyřmi platícími turisty na samostatný vyhlídkový let do „dvakrát až třikrát větší výšky, než létá ISS“ (což je obvykle 420 km). Tedy do vzdálenosti od Země, kam se lidé od doby Apolla nepodívali. Odhaduje se, že jedno místo v lodi vyjde zájemce na 50 milionů dolarů – a prý je již vyprodáno. Vzhledem k tomu, že loď nepoletí na ISS, nepotřebuje její start ani souhlas NASA.

Další komerční mise v roce následujícím se ovšem na stanici vydá: platí ji firma Axiom, přičemž s jedním profesionálním astronautem poletí trojice platících zákazníků. Axiom (za firmou jsou mj. bývalí vysocí manažeři NASA) chce v příštích letech připojit k ISS svůj vlastní modul, který by se později stal základním kamenem nové komerční stanice na oběžné dráze Země, jakousi soukromou obdobu současné ISS, kde NASA již nebude majitel, ale hlavní zákazník.

Do kosmické turistiky se možná zapojí i NASA, která hodlá místa v lodích Crew Dragon a Starliner prodávat solventním zájemcům nebo třeba profesionálním astronautům z menších agentur. O možnosti letět do vesmíru a natočit zde film jedná s NASA například americký herec a producent Tom Cruise.

Na širším využití kosmické techniky vydělají všichni. Více startů znamená menší náklady na jednu misi, což vede k nižší ceně jednoho letu. Nižší cena přiláká více zákazníků, z toho plyne více startů… U raketoplánů se přitom spirála roztáčela v opačném směru: méně startů znamenalo růst nákladů a důsledkem toho bylo ještě méně startů. I proto byl program nakonec ukončen.

V nakupování letů u soukromých firem hodlá NASA každopádně pokračovat. V březnu oznámila, že na chystanou orbitální stanici Gateway, která se už za tři roky začne stavět na dráze u Měsíce, bude zásoby vozit nová, zatím neexistující nákladní loď Dragon XL společnosti SpaceX.

A když na konci dubna NASA zveřejnila výběr dodavatelů lunárních modulů pro připravovaný návrat člověka na Měsíc, bylo to velké překvapení. Mezi třemi vybranými projekty nefiguroval žádný tradiční letecko-kosmický gigant (maximálně má participovat v roli subdodavatele), všechny lunární moduly byly z dílen novějších hráčů. Kontrakty získaly firmy Blue Origin majitele Amazonu Jeffa Bezose, Dynetics (technologická firma, k jejímž zákazníkům patří kromě NASA například americké ministerstvo obrany a tajné služby) a SpaceX. Dvě z nich mají být příští rok v únoru vybrané ke stavbě lunárních modulů. Jeden z nich pak má snad již v roce 2024 dopravit na Měsíc při misi Artemis 3 dvoučlennou posádku, v níž bude i první žena na Měsíci. Dlouhodobě se ale budou používat oba vítězné moduly, stejně jako u vzájemně se doplňujících lodí Crew Dragon a Starliner.

Na dosah ruky

Pro někoho může představovat podoba nové Muskovy lodi zklamání. Ale stejně jako auta mají už 100 let čtyři kola a letadla křídla, tak i v tomto případě rozhoduje účel, finanční rozvaha a fyzikální zákony. Nová loď má velkou šanci stát se pro kosmonautiku tímtéž, čím byl Ford T pro automobilismus: otevřít lety do kosmu mnohem širšímu okruhu zájemců. Do rozjetého vlaku pak naskočí další výrobci a začnou vytvářet nové příležitosti. A nemusí zůstat jen u oběžné dráhy kolem Země – už dnes soukromníci připravují automatické i pilotované cesty k Měsíci a konečným cílem Elona Muska je kolonizace Marsu. Vesmír se nikdy nezdál být tak blízko..

Autor je publicista, specializuje se na kosmonautiku.


Každý může být pilot

Jednou z novinek v lodi Crew Dragon je použití dotykových displejů a jen minimum klasických analogových tlačítek. Její řízení připomíná počítačovou hru. Toho společnost SpaceX využila a na adrese iss-sim.spacex.com zveřejnila simulátor setkání lodi Crew Dragon s Mezinárodní vesmírnou stanicí. Nejde přitom jen o nějakou zábavnou aplikaci, ale o velmi přesné grafické rozhraní, s jehož pomocí se budou den po startu s orbitální základnou setkávat Douglas Hurley a Robert Behnken (a i budoucí členové posádek lodí Crew Dragon). Simulátor věrně kopíruje chování lodi a ISS. Administrátor NASA Jim Bridenstine na simulátoru zvládl setkání s ISS napoprvé. Jak na tom budete vy?

Za kolik do kosmu

Dlouhé roky se NASA komerčním letům a obzvláště kosmické turistice bránila. Loni ale seznala, že obor si bude žít vlastním životem bez ohledu na její přání, a tak změnila taktiku. A hned vydala ceník služeb, které budou komerční astronauti na palubě ISS využívat. Pro lepší srovnání s českými reáliemi jsme ceny přepočítali na koruny (kurz 25 korun za dolar). Základní paušál pobytu na ISS je 290 tisíc korun, což zahrnuje zajištění životních podmínek včetně využívání toalety. Další spotřební suroviny a služby jako jídlo nebo používání cvičebního vybavení vyjdou na 560 tisíc korun denně. Samostatně bude účtována elektrická energie (1100 Kč/kWh) nebo vysílání dat (1300 Kč za GB). Největší nákladovou položkou ovšem bude místo v lodi na stanici a domů, které přijde na 1,45 miliardy korun.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte