Tu žábu jsem fotografoval v severní Argentině. Rhinella marina. Velmi toxická. Záměrně kdysi vysazená do severovýchodní Austrálie, odkud se jako exotický druh šíří nezastavitelně na jih a na západ.
Jiný příběh. Každé dvě minuty na Zemi někdo zemře na malárii. Každý rok je hlášeno dvě stě milionů nových případů. Každý rok na nemoc zemře přes čtyři sta tisíc lidí. Ze školy víme, že prvoka Plasmodium přenáší komár Anopheles. Méně komárů by znamenalo méně malárie. Žádný komár, žádná malárie.
Zatím se to povedlo v laboratoři, pro použití v přírodě by technologie mohla být připravena do tří let. Pomocí CRISPR umíme vytvořit systém, který v laboratoři zakomponujeme do komára. Systém si najde příslušný gen, vystřihne ho a nakopíruje se místo něj, podobně jako word umí „najít a nahradit“. Výsledek je ďábelský, bez přehánění. Všichni samečci, kteří se narodí, budou zcela zdrávi, ale systém předají všem potomkům. Všechny samičky – jen ony sají krev – budou maskulinizované, nebudou moci sát krev a budou sterilní. Následuje pyramidový efekt. V laboratoři se začalo s populacemi šesti set jedinců a během sedmi až jedenácti generací populace zkolabovala. Teoreticky by stačilo jednoho crisprovaného komára nechat uletět oknem. Jako Bůh v budoucnu můžete rozhodnout, který druh bude žít a který vymře.
Jenomže nevíme, jak fungují ekosystémy, neumíme je vyrobit v laboratoři. Nevíme, kdo všechno se komáry živí a jak moc, a co by se s ekosystémy stalo, kdyby…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
