Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Společnost Civilizace

Na cizí účet

Jak jedna obří korporace převzala roli koloniální velmoci a zajistila své zemi dvě stě let ekonomického růstu

Portrait of Sir Robert Clive
Sir Robert Clive přezdívaný „Clive indický“. (Portrét z roku 1766 od Antona von Marona) • Autor: Eric Vandeville/akg-images / AKG

Pokud se chcete dozvědět něco o úpadku kdysi mocné mughalské říše rozkládající se v 18. století na území dnešní Indie, Pákistánu, Bangladéše a Afghánistánu či naopak o souběžném vzestupu britské koloniální moci, měli byste se nejprve vypravit na velšský zámek Powis. Naleznete zde totiž více artefaktů z mughalské éry než v Národním muzeu v Novém Dillí, od tygřích trofejí přes sochy hinduistických bohů až po válečnou kořist, připomínající porážku kdysi mocných vládců říše. Jsou tu i krytá nosítka vládce Bengálska Sirádžuddauly, jež zanechal na bojišti po bitvě u Palásí v roce 1757.

V ní ho porazil právě majitel velšského zámku a svého času jeden z nejbohatších mužů Británie, plukovník Robert Clive. V bitvě reprezentoval nesmírně vlivnou korporaci, jež podle Williama Dalrymplea, autora letos vydané knihy The Anarchy: The Relentless Rise of the East India Company (Anarchie: nezadržitelný vzestup Východoindické společnosti), disponovala po určitou dobu větší mocí než současné giganty Google, Walmart či Amazon. Ke konci 18. století prakticky ovládla celý indický subkontinent a vykořisťovala jej ve prospěch svých akcionářů, jimž se také jedině zodpovídala. Právě příběh proslulé Východoindické společnosti do značné míry vysvětluje, proč se z Velké Británie stala světová velmoc, zatímco Indie dlouho zůstávala chudou a v globálním měřítku relativně bezvýznamnou zemí.

Sto lodí naložených pokladem

U zrodu Východoindické společnosti stála skupina obchodníků, kteří…

I_obalka_R49
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům týdeníku Respekt.
Odemkněte si všech 37 článků vydání zakoupením čísla nebo předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

I. Zadejte své údaje a zvolte způsob platby

Předplatné bude automaticky prodlužováno. Funkci můžete kdykoli zrušit.

Rychlá online platba

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Máte dotazy ohledně předplatného? Neváhejte nás kontaktovat na predplatne@economia.cz nebo +420 217 777 888 (každý pracovní den 
od 7.30 do 17.00, mimo pracovní dobu je k dispozici záznamník).

Platbu kartou i on-line platbu zabezpečuje
Uvedené ceny jsou včetně DPH.

I_obalka_R49
Odemkněte tento článek
Získáte přístup ke všem 37 článkům z tohoto vydání.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte