Pořád je co dohánět
Proč by učitelé měli brát přes 50 tisíc a proč se jen tak nedočkají
Stávka, při níž minulou středu zrušilo nebo omezilo provoz na tři tisíce škol, prozatím nemá žádný bezprostřední efekt. Stávkující učitelé žádali mimo jiné zvýšení platů o dříve avizovaných 15 procent, vláda dál počítá s deseti a další zvýšení slibuje rok poté. Nic se nemění ani na způsobu rozdělování peněz, se kterým odbory nesouhlasí.
Ministr školství Robert Plaga protest odbyl s tím, že naplno šla do stávky jen menší část škol a že reagovat není třeba. Na druhou stranu uznal, že frustraci učitelů „vnímá“, že pro ně má vzhledem k dlouhodobému podfinancování pochopení a že se bude snažit nízké platy dál řešit.
Čísla – ať už ta vládní nebo z nezávislých studií – jednoznačně ukazují, že Česko má v odměňování učitelů co dohánět.
Není diplom jako diplom
„Z posledního místa jsme se nijak zásadně neposunuli,“ prohlašuje k mezinárodním tabulkám učitelských platů jejich zřejmě největší tuzemský znalec, výkonný ředitel institutu IDEA a autor několika studií na toto téma, ekonom Daniel Münich.
Tu poslední uvádí grafem, který podle něj situaci vystihuje nejlépe. Vychází z dat OECD, sdružující 34 nejbohatších zemí světa, a Česko v něm opravdu zaujímá úplně poslední místo. Graf ukazuje, kolik berou učitelé v porovnání s jinými vysokoškoláky v dané zemi, což umožňuje elegantně očistit data od měnových kurzů a rozdílů v životní úrovni napříč světem. Jde zkrátka o to, jak si učitelé vedou v rámci svojí země. V Česku skončili učitelé vůči vysokoškolákům jen na 61…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
