0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Glosa14. 7. 20192 minuty

Gott v nás

Vláda má namále, lesy usychají, dálnice jsou ucpané. Pohled do médií ale ukazuje, že Česko dostalo čas si aspoň na chvíli od špatných zpráv vydechnout. Národní umělec Karel Gott slaví kulaté narozeniny, byť už osmdesáté.

Ukazatel článků o oblíbeném zpěvákovi se za minulý týden zastavil na čísle 423. Psalo se o „gejzíru reakcí“, staří i mladí mluvili nadšeně o „jakési státní instituci“, „úžasném umělci“. Hudební novinář Josef Vlček oznámil, že Gott v sedmdesátých letech možná vydělával Československu víc než Škodovka, jako by na tom bylo něco k pochvale.

Reklama

Na jeden Gottův „úspěch“ ale zapomíná, upřít mu jej však nelze. Pro mnohé, kteří tehdy vyrůstali, fungoval Gott hned vedle generálního tajemníka KSČ Husáka jako největší symbol časů, kterým se říká normalizace. Tedy časů, které vynikaly nesvobodou, ponížeností, zkorumpovaností, přetvářkou, trapností, nevkusem.

Gott se tomu dokázal dokonale přizpůsobit. Vydával desky, vystupoval v televizi, jezdil na zahraniční koncerty, což byly hlavní zdroje vysokých příjmů režimních umělců. Už do téhle doby Gott vstupoval jako uznávaný zpěvák, namítají jeho fans, jenže Marta Kubišová měla podobný talent, a přesto jako umělkyně kvůli svým postojům žádnou šanci. Gott se šance chopil a živil ji ochotným veřejným angažmá, když to Husák nejvíc potřeboval.

Koncem roku 1989 se Gott přidal na stranu revoluce a ta mu byla vděčná. Kariéra tedy pokračovala dál. Kromě hudby tak mohl své příznivce potěšit šířením konspiračních teorií, z…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc