Jan Tleskač coby letící kometa, Masaryk jako jeden ze tří králů, truhlář a žena v domácnosti jako svatá rodina s Ježíškem v kočárku na žižkovských schodech místo v jesličkách. „To jsou dvojrole figurek betlému, ve kterém se prolínají jak fiktivní, tak reálné postavy spjaté s pražským Žižkovem,“ říká sochař Richard Pešek, autor koncepce netradičního žižkovského betlému.
Je váš betlém ještě vůbec betlém?
Je, dokonce bych řekl, že je to betlém jak poleno, jen situovaný do trochu netradičního prostředí pražského Žižkova.
Nevyčtou vám ale třeba věřící, že je příliš civilní?
To si nemyslím, liturgická symbolika je dodržena, i když může působit složitěji a občas si děláme trochu legraci. Třeba svatého Josefa představuje žižkovský truhlář, kterému kouká z kapsičky u vesty truhlářský metr, žižkovský řezník představující Heroda má v nabídce svého krámu jelita, sulc a neviňátka…
Proč jste betlém pojali zrovna takto?
Byli jsme si jistí, že Žižkov, který býval a dodnes je specifickou čtvrtí, to snese. A že všechny ty figurky žižkovských Pepíků, pavlačových drben i slavných žižkovských osobností jako Jára Cimrman, Rychlé šípy, Jaroslav Ježek, skákající hrdina Pérák, bojující proti německým okupantům, budoucí paní prezidentová Olga Havlová – tady ještě jako malá dívka Olga Šplíchalová – k němu patří. Slavných občanů Žižkova tu je samozřejmě víc – Jaroslav Seifert,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 34 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
