Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Společnost Téma

Měli jsme se bránit?

Co všechno se mohlo stát, kdyby se Československo v roce 1938 postavilo Hitlerovi silou

Československá armáda, českoslovenští vojáci, vojenské jednotky, hranice, pohraničí, kulometné…
Neprojdou! (Kulometné hnízdo Československé armády během zářijové mobilizace kdesi v pohraničí – vojáci mají na hlavách přilby zbylé ve skladech ještě po rakousko-uherské armádě) • Autor: ČTK

Je to neustále se opakující otázka novodobých českých dějin. Měli jsme se v roce 1938 bránit? Naposledy ji znovu otevřel šéf nakladatelství Academia a autor několika úspěšných průvodců naší historií Jiří Padevět. „Měli. A to i přesto, že bychom se neubránili. Válka by stála mnoho životů, zřejmě i mezi civilisty, země by utrpěla nemalé materiální škody. Nebyla by ale zlomena páteř tohoto národa. Nezůstaly by tady stovky tisíc mužů, jejichž odhodlání postavit se zlu bylo jedním rozkazem smeteno,“ napsal nedávno v Hospodářských novinách a dodal, že podvolení se mnichovské dohodě bylo „kapitulací svědomí“.

Zkusme se tedy vrátit do září 1938 a hypoteticky si představit, co by se dělo, kdyby se československá armáda z hranic po mnichovské konferenci nestáhla bez boje. A jakou cenu bychom asi za toto uchování si svědomí zaplatili.

Dali jsme si na ně

Československou obranyschopnost tehdejších dnů zmapovalo po revoluci nepřeberně publikací věnovaných prvorepublikové armádě. Jednou z posledních je kniha Jiřího Suchánka a Jaroslava Beneše Mobilizace ve fotografii. Dvojice historiků v ní detailně popisuje chvíle největšího vzepětí vojska ve dnech, kdy vrcholila mezinárodní jednání vedoucí ve finále k mnichovské dohodě. Mobilizaci vyhlásil 23. září 1938 ve 22.30 rozhlas během schůzek Adolfa Hitlera s britským premiérem Nevillem Chamberlainem. Pod velením hlavního velitele Ludvíka Krejčího se měli ke svým jednotkám během 48 hodin dostavit záložníci, aby armádní síly…

Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům týdeníku Respekt.
Odemkněte si všech 37 článků vydání zakoupením čísla nebo předplatného. Pokud jste již předplatitel, přihlaste se.
Čtěte již teď v našich aplikacích
App Store Google Play Amazon
I_obalka_R38
Odemkněte tento článek
Získáte přístup ke všem 37 článkům z tohoto vydání.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte