Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Nenašli jste, co hledáte?

Napište na [email protected]

Editorial, Redakce

Dědictví krize

Stejně jako před deseti lety, ani dnes neumíme předvídat, kam nová, tentokrát politická krize povede

Lehman Brothers • Autor: Globe Media /  Reuters
Lehman Brothers • Autor: Globe Media / Reuters
0:00
Přehrávač
Poslechnout článek

Co jste dělali 15. září 2008? Pokud zrovna nemáte sloní paměť, pravděpodobně se vám nic nevybaví. Na rozdíl od takového 11. září 2001, u starších ročníků 17. listopadu 1989 nebo ještě starších 21. srpna 1968 nevyvolával ten den tak silné emoce, aby to do našich mozků vypálilo nesmazatelné obrazy. A přesto kormidlo dějin zásadně pootočil a viděno s odstupem naši současnost ovlivňuje mnohem silněji než třeba útok teroristů na Světové obchodní centrum.

Ono třetí zářijové pondělí právě před deseti lety zkrachovala americká banka Lehman Brothers. Její pád spustil kaskádu událostí známých jako globální ekonomická krize. Miliony lidí přišly o práci nebo o bydlení, mnohé země se ocitly na pokraji bankrotu, ekonomové netušili, kdy se katastrofa zastaví. A svět si v prvních měsících a letech lámal hlavu, jak se to všechno vlastně mohlo bez povšimnutí stát. Proč nikdo nepředvídal, že se systém levných půjček zákonitě musí zhroutit?

O dekádu později přesné odpovědi stále hledáme a zároveň se vynořují nové příležitosti k reflexi. Česko zažívá nejdelší éru blahobytu ve svých porevolučních dějinách a na krizi se nyní zdá být pozoruhodné to, jak dobře, rychle a vcelku bezbolestně se ji podařilo zažehnat. Tak jako se hromadný požár finančních institucí zdál být fatálním selháním umění předvídat, jeví se jeho hašení jako vcelku oslnivá demonstrace schopnosti různých institucí napříč planetou domluvit se a jednat ve společném zájmu.

Úspěšná záchrana před hladem a chudobou, jaké přinesla předchozí velká krize v meziválečném období, ovšem neznamená, že pád ekonomiky nezanechal své následky. Naopak, zanechal hluboké stopy. Narušil důvěru milionů obyvatel Západu v systém, který jejich blahobyt stvořil a dokázal zachránit v oné těžké chvíli, katapultoval k moci populisty a strany s destruktivním programem. A stejně jako před deseti lety, ani dnes neumíme předvídat, kam tahle nová, tentokrát politická krize nakonec povede.

Více se dozvíte v hlavním tématu tohoto čísla od Jiřího Soboty na str. 14–19.

Vážené čtenářky a vážení čtenáři,

příjemné čtení vám přeje

Petr Třešňák

zástupce šéfredaktora 

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Text vyšel v Respektu 37/2018 pod titulkem Dědictví krize