Timothy Snyder položil v knize Intelektuál ve dvacátém století Tonymu Judtovi otázku, zda je větší inspirací George Orwell, nebo Arthur Koestler. Na odpovědi se shodli: z Orwella se nikdo nepoučí. Všechno věděl a nedělal chyby. Maďarsko-britský spisovatel a filozof Koestler (1905–1983) naopak dělal jednu chybu za druhou. A všechny pro nás naštěstí popsal.
Té největší, vstupu do komunistické strany, se věnuje v druhém díle své autobiografie, který vychází poprvé česky pod názvem Neviditelné písmo. „Tento svazek je popisem cesty od zdánlivé jasnosti k nejistému tápání,“ charakterizuje knihu, v níž nabízí vtahující pohled do své mysli i zachycení často dramatických událostí a peripetií, jež byly součástí této pouti.
Na konci tunelu
Koestler toho napsal hodně, ale na rozdíl od Orwella je u nás z jeho díla k dispozici zlomek – nicméně patří k němu i slavná Tma o polednách, jedna z prvních knih o stalinských čistkách. Úvodní díl autobiografie vyšel před dvěma lety pod názvem Šípdo nebe a pokrývá jeho život od narození do roku 1931. Podle autora to byl osud typický pro vykořeněného intelektuála ze střední Evropy. Narodil se v Budapešti, v Rakousku-Uhersku. Zažil existenci Maďarské komuny, po ní nastoupil k moci polofašistický režim admirála Horthyho – který „nabídl svými organizovanými pogromy a bombami vrhanými do synagog ohavnou ochutnávku věcí příštích“.
Rodina utekla do Vídně, kde se Koestler během studií připojil k…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
