Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Společnost Téma

Spravedlnost v čase #MeToo

Hledání zločinu a trestu ve stále složitějším světě

14_TEMA_Jaros
Konečně se prolomilo mlčení o sexuálním násilí na ženách. Hledání spravedlnosti je ale stále těžší. • Autor: Milan Jaroš

Málokteré téma vyvolává v Česku tak vášnivé reakce jako fenomén #MeToo. Pakliže bychom vycházeli z obrazu v médiích a na sociálních sítích, jsou Češi k této kampani velmi kritičtí. Nevnímají ji jako snahu žen (a v menší míře i mužů) otevřít téma sexuálního násilí, ale jako svého druhu touhu vyřídit si účty s nepohodlnými šéfy, kolegy, učiteli nebo partnery z minulosti. Diskreditovat je po letech zahanbujícím obviněním, které má v aktuální společenské atmosféře potenciál zničit člověku pověst. Případně rovnou jako snahu žen o získání nadvlády nad muži.

Když se #MeToo objevilo poprvé na scéně, byl to přitom zásadní a veskrze pozitivní zlom. Ženy promluvily o násilí či zneužívání, jemuž musely čelit. Nejprve o případech ze světa showbyznysu, následně i dalších sfér života.

Také v Česku najednou mnoho žen začalo vyprávět o tom, co zažily, na rozdíl od USA však u nás nedošlo k obvinění konkrétních mocných a veřejně známých mužů. Na odhalená tajemství minulosti často s překvapením hleděli jejich nic netušící kamarádi, kolegové, ale dokonce i manželé či otcové. Bylo zničehonic jasné, že máme velký problém, o kterém se léta mlčelo.

Zatímco ale v české debatě postupně přibývá především zmíněná skepse vůči obětem, za oceánem kampaň stále nabývá na síle a přináší další a další zprávy o mužích, kteří zneužívali své postavení. S každým novým případem se však silněji ozývá i tón pochybností.

Zvolání: Máme problém! se částečně mění v: Hledejme problém! Jinými slovy, ve Spojených státech se rozběhl proces, kdy se neozývají jen jednotlivé ženy, jež žádají spravedlnost a chtějí uzdravit svá léta skrývaná traumata, ale probíhá aktivní hledání potenciálních viníků, takže se ženy vyzývají k tomu, aby se samy přihlásily. Média a aktivistické organizace tak pátrají v různých oborech, například ve světě fotografů, jak právě sledujeme v případu Antonína Kratochvíla, který zájem o #MeToo znovu oživil i v Česku.

V něčem je to logické. Když se prolomí tabu, mlčení, společnost chce stále víc. Tady ale může být základ budoucích problémů. Hledá se ještě spravedlnost, anebo je to už tak trochu show? A je vůbec možné onu spravedlnost v tak nepřehledném terénu, jako je obvinění z obtěžování, po mnoha letech najít?

S Weinsteinem to začalo

Když se na podzim roku 2017 objevila v amerických novinách zpráva o chování známého filmového producenta Harveyho Weinsteina, vyvolalo to šok. Tato legendární postava amerického showbyznysu agresivně nutila mladé herečky a své zaměstnankyně proti jejich vůli k sexu. Některé dokonce přišly s obviněním, že je producent znásilnil. Případ se pořád vyšetřuje, pracuje na něm policie i státní zástupci.

I_obalka_R33

V tu chvíli se naplno rozbíhá kampaň #MeToo, kdy ženy veřejně oznamují, čemu musely čelit ve školách či v práci. Škála byla pestrá, od osahávání nebo permanentních sexuálních narážek až po znásilnění. Americká společnost zažila určitý zlom. Ženy našly odvahu spustit akci, která má potenciál změnit prostředí, v němž mohou predátoři téměř cokoli, ve svět, kde budou muži (ale i ženy) vědět, že jakmile překročí hranici, přinese to důsledky. Jde o zásadní civilizační posun, v němž se mění nejen pravidla přípustného chování, ale svým způsobem i mocenská (ne)rovnováha mezi pohlavími.

V Česku je #MeToo vnímané od počátku značně odlišně a primárně skepticky. Převládaly komentáře, že když ženy mlčely tehdy (v čase útoku), mají mlčet i dnes. Tíživý stud obětí, který popisují všechny psychologické učebnice jako obvyklou reakci na trauma, je vydáván za nedůvěryhodnost. Jde prý o hon na čarodějnice, který v takové optice každý nový příklad jen stvrzuje. Podle znepokojených českých komentátorů se blížíme konci civilizace, kdy se budou muži bát mít sex, protože si nebudou jistí, jestli s nimi žena opravdu souhlasí.

Jenže zatímco hlasy volající, že jde o hysterické ženy, případně zlatokopky, jež chtějí pozornost či mstu, nejsou zajímavé, poznámkám, že se tu dostává do úzkých spravedlnost, je nutné dopřát pozornost.

Téma #MeToo se uchopuje stejně nesnadno jako písek. Ať už jste jeho zastánci, nebo odpůrci, v jistém momentu se musíte dostat do situace, kdy budete argumentačně v úzkých. Řada zveřejněných případů se odehrála v minulosti, stojí v nich tvrzení údajné oběti proti tvrzení údajného pachatele a pravdu lze těžko ověřit. Jen některé splňují klasifikaci trestných činů a nad zbytkem se vznáší otázka, jak má společnost vlastně adekvátně reagovat.

Zkusme si představit, že vedeme firmu, kde se ze sta zaměstnanců ozve osm žen, že je jeden vedoucí pracovník sexuálně obtěžoval. Je velmi pravděpodobné, že proběhne vnitřní šetření, a když se obvinění ukážou jako silná, pak zřejmě dojde k propuštění dotyčného. A to aniž by proběhl soud (jestliže se oběť nerozhodne postupovat právní cestou).

Situace se trochu změní, pokud dojde k té samé události, ale ve známé firmě, kde informace o obtěžování unikne na veřejnost. Jestliže firma muže nepropustí, bude působit necitlivě, když ano, de facto dotyčného odsoudí, nepřímo prohlásí za usvědčeného. Obviněný muž najednou čelí veřejné kritice, s velkou pravděpodobností je většinou společnosti považován za viníka. (Takhle to aspoň v americké debatě obvykle vypadá.)

Šlo postupovat nějak lépe? Měla firma nechat obvinění být? Bylo by to ale férové vůči ženám? Dát to k soudu? Jenže verdikt přijde zadlouho, pokud vůbec prokázané chování naplní skutkovou podstatu trestného činu. Co tedy? A jsme u toho, taková situace téměř nemá dobré řešení. Respektive správné řešení je muže podezřelého propustit, protože svědectví je dost, ale nehrát si u toho zároveň na soudce.

 

 

 

 

 

Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům týdeníku Respekt.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením čísla nebo předplatného. Pokud jste již předplatitel, přihlaste se.
Čtěte již teď v našich aplikacích
App Store Google Play Amazon
I_obalka_R33
Odemkněte tento článek
Získáte přístup ke všem 42 článkům z tohoto vydání.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte