Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Společnost Fokus

Kvalita především

Proč Česko tak zvýhodňuje průmyslové velkofarmy před šetrnějšími malými zemědělci

39A_foto Milan Jaros
„Velkoproducenti teď kňučí, že potřebují dotace navíc kvůli suchu. Já nic takového nepotřebuji, protože mám k pastvinám přiměřené stavy.“ (Stádo farmáře Jana Štefla na pastvině v Domašíně) • Autor: Milan Jaroš

Jsou mu tak dvě hodiny,“ blíží se Jan Štefl, majitel farmy v Domašíně nedaleko Jindřichova Hradce, k čerstvě narozenému teleti. Kousek od mláděte, které se zkouší postavit na nohy, zůstane stát. Matka po něm loupne očima a dál v klidu požírá placentu ležící na trávě. Jsme uprostřed pastviny, kolem se popásají desítky telat, dospělé krávy se houfují na jejím konci. „Nevím, proč to dělají, ale mají ve zvyku dávat mláďata do jakési školky,“ ukazuje farmář se smíchem několik málo samic-hlídaček, které zůstaly mezi telaty.

Podvečerní vítr nese bouřková mračna a ohýbá osiky na kraji pastviny. Na farmáři Šteflovi je vidět, že se tady cítí dobře: žertuje, že zemědělcem se asi narodil – otec dělal v Domašíně zootechnika, matka pracovala v kravíně a bydleli v domku těsně vedle statku, který komunisté rodině po válce zabavili. Soukromničit začali Šteflovi hned počátkem devadesátých let a dnes jsou dvě rodinné farmy – větší ekologický Domašín a menší konvenční Agrodos – středně velkým podnikem, obhospodařují přes 600 hektarů. Kromě necelých dvou stovek masných krav pěstuje Štefl s bratrem, manželkami a syny jeteloviny, kmín, brambory, pšenici či tritikale, křížence žita a pšenice, v nedalekém Rakousku ceněnou součást krmných směsí. Práci dává stabilně deseti, v sezoně až 20 lidem z okolí.

Naopak při vzpomínce na nedávné dopoledne, které proseděl v Monitorovacím výboru Programu rozvoje venkova, se Štefl zachmuří. Zhruba čtyřicetičlenný tým má sledovat, zda Česko smysluplně rozděluje evropské dotace pro zemědělce. Štefl tu zastupuje Asociaci soukromého zemědělství ČR a má za sebou prohranou bitvu. Ve výboru převažují vládní úředníci a zástupci velkých zemědělských podnikatelů (především Agrární komora ČR) a ti odhlasovali, že velcí na tom zase budou o něco lépe a malí o něco hůř.

Je to letitý paradox. Evropské zemědělské dotace, jejichž deklarovaným smyslem je podpora života na venkově, mají v Česku podivný efekt. Místo aby podporovaly udržitelné hospodaření v krajině, značnou část z nich získávají velkopodniky, které se z obrovských lánů za každou cenu snaží vytěžit maximum, připravují krajinu o schopnost udržet vodu a ignorují životní komfort zvířat.

Vodňanská drůbež, výrobní závod, kuřecí linka
Na „optimalizaci a inovaci procesů při porážení a opracování“ dostala Vodňanská drůbež 75 milionů korun. (Linka ve vodňanském závodě) • Autor: ČTK

Jako příklad mohou posloužit dotace z Programu rozvoje venkova, určené na „vývoj při zpracování zemědělských produktů“. Nejvyšší kontrolní úřad letos v červnu kritizoval, že je čerpaly především velké potravinářské firmy – třeba Kostelecké uzeniny či Vodňanská drůbež ze svěřenského fondu ovládaného premiérem Andrejem Babišem nebo další potravinářský obr Madeta. Celkem se rozdalo v letech 2014–2017 z Programu rozvoje venkova na zemědělské investice asi 7,7 miliardy korun, přes tři tisíce malých žadatelů (s výměrou kolem 500 ha) dostalo 1,3 miliardy, a zhruba tisíc velkých si rozdělilo zbylých 83 procent dotací, celkem 6,4 miliardy korun.

Jak je možné, že český zemědělský průmysl tak snadno válcuje malé hospodáře, šetrné ke zvířatům i k přírodě?

Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům týdeníku Respekt.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením čísla nebo předplatného. Pokud jste již předplatitel, přihlaste se.
Čtěte již teď v našich aplikacích
App Store Google Play Amazon
I_obalka_R32
Odemkněte tento článek
Získáte přístup ke všem 40 článkům z tohoto vydání.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte