Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Společnost Od věci

Terapie lavičkou

64_od veci
Jen tak, pro radost sousedů. (Zuzana Vrzalová a Blahoš Matějka na lavičce u mokropského jezu)

Při putování brdskou krajinou si může znavený turista odpočinout na originální lavičce s logem #BloumejBrdy s výhledem do krajiny, které navíc nevadí déšť ani mráz. Vlastnoručně je vyrábí a do přírody umisťují Zuzana Vrzalová a Blahoš Matějka. A ke stavbě laviček inspirují na sociálních sítích i ostatní.

Jak se z vás stali „lavičkáři“?

Blahoš Matějka: První lavička byla spíše dílem náhody. Koupil jsem si chatu kousek za Prahou, ve Všenorech, kterou sám rekonstruuji, a přestěhoval se tam. Na silvestra jsme se šli s přítelkyní Zuzanou projít okolo Berounky, k mokropskému jezu. Je tam hezký výhled na řeku, železniční most i protější břeh – to místo si o lavičku úplně říkalo.

Zuzana Vrzalová: Neuběhlo ani pár dní a přišla mi do mobilu fotka od Blahoše, s jezem a lavičkou, kterou vyrobil. Takže ta první vznikla tak, že prostě na tom místě chyběla.

U jedné nezůstalo. Chyběly i na jiných místech?

B. M.: Žádnou další jsme neplánovali, nicméně přišly prezidentské volby. Po druhém kole jsme byli vším tak znechucení, že jsme zvažovali, co dál – dokonce i zda neodjet z Česka. Nakonec jsme si řekli, že pryč nechceme. Že sice nemáme úplně sílu zasahovat v nějaké větší míře do chodu tohohle státu, ale že můžeme dělat něco drobného, na co dosáhneme, v našem bezprostředním okolí. Cokoli, co změní náladu sousedů, známých… Tak vznikla druhá lavička, Drahoška, nad Všenory. Přišlo nám to zkrátka lepší než sedět se založenýma rukama u piva a nadávat.

Reklama
Reklama

Z. V.: Rychle pak následovala další, tu jsme umístili na zřícenině Valdek v bývalém vojenském újezdu Brdy. A najednou jsme zjistili, že lavičky mají odezvu.

Jakou?

Z. V.: Byla jsem až překvapená, jak na ně lidé reagovali. Třeba nám jeden pán napsal až dojemný příběh: Pro své prarodiče, kteří žili na Šumavě a chodívali ke kapličce stojící na kopci, vyrobil lavičku, kterou umístil v půlce cesty, aby si mohli odpočinout. Když zestárli a už jim nohy tolik nesloužily, chodívali si posedět alespoň k té jeho lavičce.

B. M.: Ozývali se nám lidé, že si udělali výlet k některé z našich laviček, že nám děkují, posílali fotky… To jsme vůbec nečekali. Tak se to začalo nabalovat dál.

Něco jako „lavičková tsunami“?

B. M.: Těch plánů je víc. Určitě bychom byli rádi, kdyby se ostatní inspirovali a se svými vlastními lavičkami expandovali klidně po celém Česku, na místa v krajině, která mají rádi. Jinak nabízíme, že si lidé mohou přijet lavičku vyrobit k nám do Všenor na zahradu. K dispozici mají materiál, nástroje, poradíme, co a jak, zapálíme si oheň, opečeme vuřty… Takto vznikla třeba lavička 4. C, kterou jsme vyráběli s mými bývalými spolužáky z gymplu.

Z. V.: Lavičkami taky propojujeme firmy a nadace, které pomáhají dětem, seniorům, handicapovaným. Fungovat by to mělo tak, že firma si od nás lavičku odkoupí a peníze jdou přímo některé z nadací, třeba na školní obědy pro děti, jejichž rodiny jsou tak chudé, že na obědy nemají.

V čem jsou vaše lavičky jiné než ty „normální“?

Z. V.: Odolají větru dešti… Ne, bez legrace, dají se zavřít a otevřít, takže zůstanou suché. Inspirovali nás známí, kteří monitorují vlky v Krušných horách a takové lavičky si vyrábějí.

B. M.: Je to vlastně velmi jednoduché. Jde o větší kmen rozříznutý na polovinu, stojící na dvou špalcích, který je na obou koncích spojen řetězem, takže se rozloží nebo složí k sobě jako dvě půlky rohlíku.

Proč jste si vybrali pro lavičky logo #BloumejBrdy?

B. M.: Můj život je s Brdy tak nějak spojený; vyrůstal jsem v Dobříši, do školy jsem chodil do Příbrami, chatu jsem si koupil ve Všenorech a od dvanácti jsem jezdil s trampy do osady v Brdech. Takže teď vytipováváme další vhodná místa v Brdech, kam lavičky umístíme.

A jak vybíráte místo, kam je umístíte? U mokropského jezu chyběla, ale ty další?

Z. V.: Chybí i na těch dalších místech, která jsou ponejvíce frekventovanější, na turistických trasách, ale s hezkým výhledem, případně s ohništěm a možností bivaku. Zkrátka tu naši lavičku nefrnkneme jen tak někam.

B. M.: Zajímavé je, že se lidé snaží kolem nich udržovat pořádek, po odchodu je vždycky spořádaně přiklopí, neničí je… Krom té první. Kolem ní proudí davy, nakonec jsme ji museli ochránit proti vandalům a přivrtat ji.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte