0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Komentáře30. 12. 20177 minut

Příliš krátkých 25 let

Rozdělení Československa vypadá zpětně jako správný krok, ale potvrdí to až další čtvrtstoletí

simecka 300 • Autor: Respekt

Upozornění na pomíjivost státu mají Češi před očima každý den. Je jím vlajka s modrým klínem, který ve společném soužití symbolizoval jeho slovenskou část. Společný stát už 25 let neexistuje, ale modrý klín zůstal. Prý teď zastupuje Moravu. Tento výklad se tak bezděčně stává jen dalším upozorněním na pomíjivost idejí, o nichž říkal T. G. Masaryk, že státy se jimi od svého vzniku udržují.

Nebyly to ideje, jež stály za vznikem dvou nových států 1. ledna roku 1993, byla to pouhá nechuť k udržení onoho jednoho původního. A přesto tyto části rozpadlého celku přežily, jejich obyvatelé si na ně zvykli, pro většinu z nich se staly přirozeným, někdy až posvátným vyjádřením jejich identity.

Reklama

Z toho plyne, že státy mohou přežít i bez počátečních idejí, a dokonce posilovat vnitřní soudržnost pouhým udržováním své existence, jež se časem promění v samozřejmost. Nikdo dnes nezpochybňuje Slovensko a Česko ve formě samostatných států: mají takové být, protože takové jsou.

Kořeny odlišností

Zpočátku to ovšem žádná samozřejmost – zejména pro Slováky – nebyla. Jejich stát vznikl proti vůli většiny a i jásot těch, kteří na silvestra o půlnoci zpívali slovenskou hymnu, byl poznamenán obavou ze selhání a náhlou osamělostí uprostřed chladně přihlížející Evropy.

Následovaly roky, kdy se stát za vlády Vladimíra Mečiara choval ke svým občanům nepřátelsky a utahoval šrouby autoritářského režimu. Slováci museli chtě nechtě hledat odpověď na otázku, jaký charakter státu – když už ho…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc