Jeď!

John Clellon Holmes byl mluvčím beatnické generace, ale nikdy se nestal její legendou. Mezi souputníky byl ten nejtišší a nejkonzervativnější, spíš pozorovatel a dokumentátor – a pozornost se k němu upíná až v poslední době, kdy manželé Chartersovi (Ann je znalkyní beatnických textů, Samuel je muzikolog) vylíčili jeho přátelství s Jackem Kerouacem ve svazku Spřízněné duše. A přesto právě Holmes pět let před klasikou Na cestě vydal román Jeď! – ve kterém se ono „jeď!“ objevuje poprvé spolu s obraty „na cestě“ a „zbitý“.

Román, který (příznačně) až nedávno vyšel česky, je zasazen do New Yorku konce čtyřicátých let, do doby, než Amerika začala vnímat beatniky jako celebrity.  Holmes sám v něm vystupuje jako Paul Hobbes – což je narážka na filozofa Thomase Hobbese, racionalistu zachovávajícího si odstup.  Allen Ginsberg se svými blakeovskými vizemi, kterých se ovšem tehdy děsil jako předzvěsti šílenství, je tu zachycen jako David Stofsky; a Jack Kerouac, který byl u Holmesových častým hostem, dostal jméno Gene Pasternak. Všichni se oddávají bouřlivým večírkům plným alkoholu, hudby, drog, sexu a přerývaných diskusí, ale Hobbes, který si přál zachovat vlastní stabilní život, nic z toho neoslavuje – spíš se snaží zachytit podstatu tehdejší beatnické zkušenosti.

Jeho prvotina trpí epizodičností, kterou zvýrazňují i občas nepřirozené dialogy. Není také nijak experimentální: je spíše žurnalistická, neboť vznikla na základě deníků. Postrádá divokost,…