Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Společnost Výběr z webu

Pravidelný výběr ze světových médií na Respekt.cz

10_menu_data_jaros
Informace o uživatelích firmám vydělávají stovky miliard dolarů ročně. • Autor: Milan Jaroš

Daně za data

Jak známo, produkty nejznámějších technologických firem typu Facebook či Alphabet (mateřská firma Googlu) jsou pro uživatele zdarma. Až na to, že vlastně zadarmo nejsou – firmám totiž za jejich výrobky platíme cennou komoditou, která má dnes větší cenu než ropa. Totiž osobními daty, touto „ropou digitálního věku“ – jak píše třeba The Economist.

Komentář v americkém listu The New York Times se proto zamýšlí nad tím, zda by nebylo namístě společnosti za shromažďování osobních dat danit. Informace o uživatelích jim vydělávají stovky miliard dolarů ročně. Některé firmy existují čistě za účelem nákupu a dalšího prodeje osobních dat. Proč by z našich osobních dat měly profitovat pouze tyto společnosti, ptá se autorka textu Saadia Madsbjerg, šéfka Rockefellerovy nadace. A navrhuje zavést „daň z dat“, která by pro technologické giganty ani specializované firmy nepředstavovala takovou zátěž (méně než procento z obratu), ale zároveň by přinesla prospěch celé společnosti.

Reklama
Reklama

Na co přesně by se vybrané peníze použily, Madsbjerg příliš nespecifikuje. Ráda by viděla „lepší a férovější internet“, z něhož budeme mít „prospěch všichni“, jenže už příliš neupřesňuje, jak konkrétně by to mělo vypadat. To u textu, který otevírá takto zajímavé téma, trochu vadí.

Zároveň není jasné, jak velkou hodnotu naše data vlastně mají – třeba Google je využívá při všem možném od zlepšování vyhledávacích algoritmů po budování umělé inteligence. Zároveň díky nim lépe prodává reklamu, protože je cílenější, a tím pádem účinnější. U firem, které s daty „jen“ obchodují, je situace o něco přehlednější – generují obrat ve výši 150 miliard dolarů ročně, nicméně růst v tomto odvětví je tak prudký, že už příští rok se očekává obrat 250 miliard.

Krásní lidé dostávají lepší práci

Pohlední lidé to mají v mnohém jednodušší. Nejenže snáze navazují vztahy, ale přibývá i vědeckých důkazů, že berou víc peněz, víc bodují v politice a vůbec na svoje okolí působí důvěryhodněji a sympatičtěji. Jak píše server Quartz, existuje už řada starších studií o tom, že fyzická krása zvedá šance při hledání práce nebo při výběru, koho povýšit.

Nové vědecké šetření nicméně ukazuje, že to funguje i naopak. Atraktivní lidé jsou v nevýhodě, pokud se hledá kandidát na práci, kterou nikdo dělat nechce (třeba uklízečka nebo skladník). Jinými slovy, špatnou práci dostane zkrátka spíš ten, kdo špatně vypadá. A pokud žádnou jinou práci nedostanete, může to být i nevýhoda.

Businessmen and worker talking near cargo crane
A my jsme pohlední, nebo nás to baví? • Autor: Caia Image, Profimedia

Ekonomové z univerzit v Londýně a Singapuru, kteří zveřejnili poznatky v Journal of Personality and Social Psychology, testovali tyto hypotézy na více než 750 lidech ve čtyřech šetřeních. Respondentům dávali na výběr pro vybranou pozici fotky dvou lidí, kdy první vždy naplňoval/a konvenční představy o fyzické kráse a druhý (druhá) ne. Testy potvrdily, že lidé mají tendenci posílat hezčí lidi na žádanější pozice, a naopak ošklivějším lidem by spíš svěřili profese, o kterých panuje přesvědčení, že o ně není takový zájem.

Test odhalil, že za tímto stereotypním uvažováním není to, že bychom se chtěli sobecky obklopovat někým sympatickým – protože proč bychom pak svěřovali horší práci těm, kdo jsou oškliví? Výzkum ukázal něco jiného: lidé mají tendenci vžívat se stereotypně do myšlení jiných lidí a dávat jim takovou práci, v níž se podle konvenčních představ budou lépe cítit.

Tak jako tak se ukazuje, že při volbě lidí do týmu fungují v mozku zcela iracionální pochody, se kterými je dobré pracovat. „Naše práce naznačuje, že bychom při obsazování hůře placených míst měli uvažovat jinak,“ říká spoluautorka výzkumu Margaret Lee z London Business School.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte