Velká Británie se rozhodla odejít z vnitřního trhu, a čeká ji tak obrácený proces, než jaký v roce 2003 po šesti letech dokončili Češi, když se chystali do Unie. Britové se budou – kapitola po kapitole, zboží po zboží – vyvazovat z EU a uvolněný prostor chtějí vyplnit „co možná nejlepší dohodou o volném obchodu s Evropskou unií“. Bruselští úředníci mluví o tom, že vyjednávání o brexitu je naplánované na tři dny týdně počínaje letošním dubnem a bude trvat nejméně do konce března 2019. Je prý zjevné, že Brity čeká hodně práce. Nechme ale Brity stranou a soustřeďme se na to, co tohle všechno znamená pro nás.
Jedna dvě, auto jede
Bez ohledu na projev premiérky Theresy May, která minulé úterý ohlásila tvrdý brexit a z jejíž řeči vyplynulo, že jde hlavně o to zabránit příchodu dalších Poláků a přistěhovalců vůbec, platí, že do začátku dubna 2019, kdy vyprší dvouletá výstupní lhůta, se pro Čechy v Británii, Brity v Česku a firmy obchodující oběma směry nic nemění.
Co se stane potom, to se začne právě teď řešit. Partnerem britské vládě v tom bude Unie jako celek zastoupená vyjednavači Evropské komise a dalších institucí. Ti budou hájit také české zájmy, protože pravomoc sjednávat obchodní dohody se třetími zeměmi předaly členské státy Bruselu.
Oba extrémní póly – tedy že Češi vůbec nic nezmůžou ve vztahu k Britům, nebo naopak že si konečně můžeme uspořádat svůj vztah s ostrovním královstvím sami –, které se objevily v české reakci na projev Theresy May, se tedy…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 43 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
