Možná za to mohlo až příliš německy znějící jméno. Zatímco jeho čeští krajané pomáhali Francii bojovat proti nepříteli, Otto Gutfreund (1889–1927) strávil valnou část první světové války ve francouzské internaci. I on se přitom na počátku konfliktu v řadách cizinecké legie osvědčil v těžkých bojích na Sommě, kde byl povýšen na desátníka. Jenže pak Francie z legie propustila všechny vojáky pocházející ze zemí, s nimiž byla ve válečném stavu. Tedy včetně Rakouska-Uherska.
Dobrovolník Gutfreund, který do armády vstoupil coby někdejší student Bourdellovy školy na Académie de la Grande Chaumière usazený v Paříži, proti nesmyslnému zákonu protestoval. Úřady to označily za vzpouru a poslaly sochaře za katr. A zatímco Francie po tlaku T. G. Masaryka nařízení záhy zrušila a svolila k vytvoření československých legií, Gutfreund seděl dál. Snad v tom hrál roli jeho židovský původ, který mu v atmosféře doznívající Dreyfusovy aféry příliš nepomohl. Každopádně na svobodu se dostal až tři měsíce po vzniku Československa.
Absurdní zkušenost pro něj znamenala nejen přehodnocení životních priorit, ale především naprostý obrat v tvorbě. „Navázat na předválečné dynamicky abstrahované formy, jež souvisely s utopickými představami o budoucnosti, už nemohl. Dřívější rozbité a fragmentované tvary příliš evokovaly válečnou destrukci,“ píše kurátorka Alena Pomajzlová v katalogu…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].