Je půl jedenácté v noci. Kodaň je zalitá tmou a světla v místním supermarketu právě zhasla. Míříme k zadnímu vchodu, který je obklopen třímetrovou stěnou a ostnatým drátem. Při pomyšlení na šplhání se mi stahuje žaludek. Zatáhnu za kliku vysokých ocelových dveří. Usmálo se na nás štěstí. Rychle se vkrademe dovnitř, načež se automaticky rozsvítí venkovní světla. Při otevírání prvních dvou kontejnerů by člověk čekal shnilé jídlo, plíseň, zápach a nepořádek. Pod ostrým světlem baterek však leží hromada čerstvé zeleniny a ovoce. Bio brokolice, brambory, mrkev a žampiony jsou zabaleny do plastových obalů, větší kusy jako květáky, melouny, lilky a jablka se volně povalují. Většina produktů je v dobrém stavu, pouze pár potravin má na sobě modřiny.
Vybírání popelnic je většinou vnímáno jako symbol nižší společenské vrstvy a bezdomovectví, nicméně tomuto trendu – a druhu „freeganismu“ – propadá čím dál víc lidí. Freeganismus neboli freeganství je ideologie vymezující se proti plýtvání a nespravedlivé distribuci bohatství ve světě. Freegani usilují o minimální účast v konvenční ekonomice a minimální spotřebu zdrojů. Tímto hledají alternativní způsoby a řešení, jak se uživit, mezi které patří dumpster diving neboli „potápění v popelnicích“, odkud získávají jídlo, případně další vyhozené a přitom znovu použitelné věci.
Podle Programu OSN pro životní prostředí zhruba jedna třetina potravin vyprodukovaných na celém světě, 1,3 miliardy tun, končí v odpadkovém koši. Mezi hlavní důvody…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
