Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Společnost Fokus

Hurikán Karina

Studentka z Karlových Varů ukázala, že už na gymnáziu je možné dělat světovou vědu

27-profil
Autor: Ilustrace - Pavel Reisenauer

Karina Movsesjan se stala hlavní vítězkou 29. ročníku soutěže o nejlepšího mladého evropského vědce. Při této příležitosti odemykáme její profil. 

•••

Žákyni karlovarského gymnázia se podařil úspěch, na který může být zdejší vzdělávací systém pyšný: Karina Movsesjan se svojí studentskou prací o buňkách nakažených rakovinou vyhrála tři ceny na nejprestižnější mezinárodní soutěži v Los Angeles pro mladé vědce do dvaceti let. Její příběh nese dvě zprávy. První o tom, že i české školy umějí dát mimořádně nadanému jedinci šanci se rozvinout. A druhou, že je opravdu terno, když člověk zavčas rozpozná, co chce v životě dělat.

Karina Movsesjan (18) se navenek neodlišuje od svých vrstevnic – na nohou barevné tenisky, v ruce chytrý telefon a na tváři trochu stydlivý úsměv. Jenže zatímco průměrný student gymnázia se v rámci středoškolských osnov dostane nejdál k tomu, že pod mikroskopem pozoruje listy ze stromů, ona ve špičkové univerzitní laboratoři ve zkumavkách zjišťuje, jak se chovají buňky nakažené rakovinou. Mladá vědkyně je sice teprve ve třetím ročníku Prvního českého gymnázia v Karlových Varech, díky podpoře své školy však nemusí sedět ve středoškolské lavici, ale téměř všechen svůj čas tráví v Brně v laboratořích biologického ústavu lékařské fakulty. Tady se naplno věnuje své životní vášni – studiu molekulární biologie. Její gymnázium jí přispívá na byt, na zkoušky domů do Varů dojíždí jednou za dva měsíce. „Jsem od rána do večera v labině,“ pochvaluje si drobná hnědovláska.

Okamžik osvícení

Movsesjan se narodila v Kyrgyzstánu a ještě hlubší rodinné kořeny sahají do Arménie, ze své vlasti si však prý nic nepamatuje – její rodina přišla do Česka za prací a lepším životem, když jí byly dva roky. Rodiče si po příjezdu do Česka otevřeli v Karlových Varech restauraci a penzion, Karinu ale už od dětství fascinovaly přírodní vědy. Na konci základní školy měla přečtené středoškolské učebnice fyziky, jíž se chtěla věnovat, v deváté třídě u ní ale nastalo něco, co dnes popisuje jako osvícení – zjistila, že jejím oborem bude molekulární biologie. „Najednou mě to trklo, jaké jsou tam možnosti. Mohli bychom zasahovat do všech procesů a to by mohlo ovlivnit kvalitu i délku našeho života,“ popisuje.

Reklama
Reklama

V prvním ročníku střední školy si však uvědomila, že ve svých oblíbených předmětech je před svými spolužáky o hodně napřed a že jí hodiny chemie, fyziky a biologie nic nového nepřinášejí. Zatímco její vrstevníci si užívali mládí a ještě moc nepřemýšleli o tom, co chtějí v životě dělat, ona měla jasno. Z internetu si stahovala vysokoškolská skripta, hltala doporučenou literaturu a hledala způsob, jak by se mohla ještě na gymnáziu dál rozvíjet. Od svých učitelů se dozvěděla, že v rámci takzvané Středoškolské odborné činnosti neboli „sočky“ by se mohla dostat na stáž do vysokoškolské laboratoře. Gymnázium mělo s podobnými věcmi dobré zkušenosti. Tuhle cestu několik let před Movsesjan a dalšími zdejšími gymnazisty prošlapala jiná studentka, když v rámci „sočky“ absolvovala stáž v onkologické laboratoři, za svoji práci pak vyhrála celostátní cenu a nyní studuje v Cambridgi. Také proto učitelé Movsesjan v jejích ambicích podporovali.

Movsesjan si na internetu našla, že na Masarykově univerzitě v Brně existuje pracoviště, které přijímá středoškoláky v jejím vysněném oboru, a jeho vedoucímu Lumírovi Krejčímu napsala e-mail, zda by ji přijal. Docent Krejčí si s ní nejdříve promluvil přes Skype a pak jí nabídl místo ve své laboratoři. Že se jedná o mimořádnou studentku prý poznal rychle. „Odlišovala se tím, že věděla, co chce dělat. To nemají často srovnané ani studenti bakaláře nebo i doktorandi. Je hodně inteligentní. A za třetí – je šikovná v laboratoři, na základě teorie dokáže udělat experiment. Tahle kombinace schopností je unikátní,“ říká Krejčí.

V brněnské laboratoři se Karina ocitla mezi lidmi, kteří mluvili stejným jazykem. Vedoucí laboratoře zadal tehdy šestnáctileté dívce vlastní projekt – vyzkoumat, co se děje v buňkách nakažených rakovinou. Movsesjan se měla zaměřit hlavně na protein RAD51. Zkoumala ho více než rok a své poznatky sepsala do stostránkové odborné práce. Zjistila, že když je tento protein nakažený rakovinou, ztrácí svoji schopnost chránit buňky při jejich rozmnožování. Nechráněné buňky nakažené rakovinou proto při své replikaci dál mutují, čímž se mění jejich vzhled. Léčba, která platila na jejich původní podobu, na ně už nefunguje.

Její projekt vyhrál krajské a nakonec i celostátní kolo soutěže pro mladé vědce. Proto byla vybrána, aby spolu s dalšími dvěma studenty jela zastupovat Česko na soutěž Intel ISEF do Los Angeles, kde se poměřuje sedmnáct set studentů ze sedmdesáti zemí světa. Svůj výzkum musela obhajovat před jedenácti porotci. Popis, jak se rakovina umí měnit, může jinému vědci pomoci vyvinout způsob, jak chorobu léčit, vysvětlovala jim přínos své práce. Vyhrála hned tři ceny: dvě hlavní ve své kategorii biochemie a navrch ještě zájezd na udílení Nobelových cen do Stockholmu.

Vítězka soutěže má nyní nabídky z nejlepších amerických univerzit, je ale pevně rozhodnutá zatím zůstat v Brně – aspoň na bakaláře. „Mám skvělého vedoucího, nechá mě dělat si pokusy, jaké chci,“ říká. Movsesjan si nyní projekty vymýšlí sama, což je svoboda, kterou by na prestižních školách prý tolik neměla.

Samotná její studie o proteinu RAD51 by podle docenta Krejčího stačila k obhajobě doktorátu. „To je ale jen asi čtvrtina její práce, ona má obrovský záběr. Teď se chystá publikovat články ve dvou mezinárodních odborných časopisech.“ Krejčí už měl v laboratoři řadu středoškoláků, Movsesjan ale prý vyčnívá nade všemi, které dosud potkal. „Ještě o ní hodně uslyšíme.“

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Petr Horký

redaktor, fokus

horky
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 499
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte