Má smysl chodit do školy? / Dopisy
Respekt 5/2016
Dlouho se mi dařilo odolávat nutkání též něco napsat k vašemu článku. Nakonec mě ale k reakci donutila neustávající záplava reakcí zastánců konzervativního směru českého školství. Zareaguji tedy alespoň na příspěvky z posledního čísla. Paní Alžběta Rücklová vyjmenovává namátkou témata, u kterých by podle ní měli lidé aspoň tušit, o čem pojednávají. Pokud však stačí, aby lidé tušili, tak k tomu není třeba chodit do školy. Kdo se zajímá o svět, čte, poslouchá, mluví s lidmi, ten určitě tuší. Kdo nic z toho nedělá, s tím škola nehne. A hlubší vědomosti, případně schopnost vysvětlit dané jevy, má navzdory povinné školní docházce jen mizivá část národa. Podle mého je mnohem důležitější, aby žáci více než tušili, jak funguje demokracie, jaká mají práva a jak se jich domáhat, aby uměli třídit, co je v životě důležité, a co ne.
Ona žárovka bude svítit a Temelín produkovat elektrickou energii, i když běžný spotřebitel nebude tušit, jak je to možné. Ale demokracie a svoboda tu navždy být opravdu nemusí. Záleží hodně na tom, jací budeme my občané. A běžná škola chce spíše ty znalosti o žárovkách než sebevědomé a zvídavé mladé lidi, ze kterých by vyrostli sebevědomí občané.
Pan Krupička píše, že učitelé neučí předměty hůře než v minulosti, a odpovědnost za výstupy ze vzdělávacího procesu hází na studenty. O tom by se dalo dlouze diskutovat, ale čím dál více lidem naštěstí dochází, že doba se od „vynálezu“…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 46 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
