0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Od věci27. 8. 20164 minuty

Svědci s korunou

,
foto: Milan Jaroš
Na světě nenajdeme dva stejné stromy.
(Aleš Rudl na platanu javorolistém v zahradě
Kinských na Smíchově) • Autor: Milan Jaroš

Kterého nejstaršího „svědka“ mezi stromy v naší metropoli známe?

Se stářím je to takové ošemetné, těžko se totiž odhaduje. Nicméně pravděpodobně nejstarším a s obvodem 734 centimetrů zároveň nejmohutnějším je dub v zámecké oboře v Kolodějích zvaný Karel. Pověst praví, že jej v roce 1359 vysadil sám král Karel IV., avšak vzhledem k jeho vzrůstu odhadujeme, že to bylo tak o 100 let později, zhruba za vlády Jiřího z Poděbrad. I tak ale jde – se stářím nějakých 550 let – o úctyhodného kmeta.

Reklama

Co mapování památných a významných stromů obnáší?

Je to taková detektivní práce. Když jsem před pár lety začínal, mapoval jsem stromy, o nichž se nic moc blíž nevědělo. Takže podle chatrného seznamu, který jsem získal na magistrátu, jsem sice věděl, že tam a tam roste lípa u kapličky a tam a tam stojí dub v oboře, avšak byly to až objevitelské výpravy – nevěděl jsem, jak strom vypadá, kde přesně se nachází… Snažil jsem se pátrat po jejich historii, ptal se místních, pamětníků, hovořil s kronikáři, pátral po dobových fotkách a hledal historické souvislosti v archivech.

A co jste třeba zjistil?

Například při pátrání po příběhu hraničního dubu v Uhříněvsi jsem se doslechl, že se o něm zmiňuje tzv. hraniční protokol, který stanovoval panství mezi Uhříněvsí a Škvorcem. Hraniční stromy se vysazovaly často, a to z praktických důvodů – nedaly se totiž na rozdíl od patníků či mezníků…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc