Podzemním tunelem v žižkovském kopci Parukářka duní výstřely, ve vzduchu je cítit střelný prach. Mladý střelec se sluchátky na uších pevně svírá v rukou školní „čezetu“ a upírá oči na deset metrů vzdálený terč. Když vystřelí poslední náboj, zkontroluje, zda je pistole prázdná, pak ji odloží před sebe. Bělovlasý komisař pokývá hlavou a stisknutím tlačítka přitahuje železný rám s terčem. Pět zásahů, všechny do černě vyznačené prostřední části blízko středu, to je na začátečníka velmi dobrý výsledek. Aby člověk prošel, stačí trefit se čtyřikrát z pěti ran kamkoli do bílého kruhu. Martin Beran (34) právě úspěšně složil poslední část zkoušek potřebných pro získání zbrojního průkazu a může si pořídit pistoli pro osobní obranu.
Pracuje v pražské reklamní agentuře a ke zbraním, jak říká, nikdy neměl hlubší vztah. Když ale s partnerkou zjistili, že čekají dítě, rozhodli se, že si oba pořídí zbrojní průkaz. „Je to kvůli tomu, co se děje ve světě. Vidíte to v televizi, všechny ty teroristické útoky. Policisté nemůžou být na každém rohu. Kdyby hrozilo nebezpečí rodině, tak chci mít možnost ji bránit,“ říká. „Nemusí jít jen o teroristy, může to být i násilník.“
Aby byl připraven, hodlá Beran nosit palnou zbraň u sebe, což český zákon dovoluje. „Líbí se mi německý Walther P99, zbraň Jamese Bonda. Je malý, ideální na skryté nošení,“ vysvětluje. Nedávné prohlášení prezidenta Zemana, aby se lidé vyzbrojovali, budoucího majitele zbraně utvrdilo, že se rozhodl správně.
České zákony jsou v otázce osobního vyzbrojování sice liberální, ale použití zbraně je svázáno tolika předpisy, že vystřelit a neskončit potom ve vězení je docela oříšek. Beran to ví. „Ano, když někdo použije zbraň, jsou za to velké represe. Ale pokud bych měl chránit rodinu, asi bych nepřemýšlel. Je lepší jít sedět, než si celý život vyčítat, že jsem nic neudělal,“ uvažuje.
Nošení zbraně přináší také spoustu omezení, která majiteli změní život. Ozbrojený člověk si nemůže dát ani pivo, nesmí jít s pistolí do kina nebo na koncert. Aby byl schopný zbraň v kritické chvíli použít, musí navíc chodit na střelnici trénovat. Navíc při střetu se stejně vyzbrojeným, ale lépe trénovaným útočníkem riskuje, že vytažení pistole ho může stát i život. Je na tohle všechno Beran připraven? „Zkusím to a pak se uvidí,“ říká obchodník s inzercí.
Jaké jsou názory soudních znalců a instruktorů? Čím argumentují zastánci a odpůrci ozbrojování? A jaké jsou zkušenosti ze zahraničí? Čtěte v novém Respektu.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
