Thomas Jefferson často tvrdil, že vzdělané publikum je klíčovým předpokladem zachování demokratické vlády. Dnes žijeme v éře, kdy se vzdělávací proces odehrává většinou na nových platformách. Sociální sítě – Facebook, Twitter, Instagram apod. – jsou nyní nejdůležitějšími prostředky, skrze něž lidé získávají a sdílejí fakta, myšlenky a názory. Co ale když tyto nové technologie podporují šíření dezinformací, pomluv a lží?
V nové obsáhlé studii chování lidí na Facebooku, která analyzovala posty zveřejněné v letech 2010–2014, skupina vědců dochází k závěru, že lidé většinou sdílejí informace potvrzující jejich předsudky a věnují jenom malou pozornost pravdivosti a faktům. (Mrkám tímto na Casse Sunsteina, předního odborníka v této oblasti.) Vědci docházejí k závěru, že výsledkem je „šíření zkreslených vyprávění podporovaných nepodloženými dohady, nedůvěrou a paranoií“. Autoři se specificky zaměřili na trolling, tedy vytváření velmi provokativních a často nepravdivých informací s cílem jejich co nejrozsáhlejšího rozšíření po síti. Autoři píší, že „k tomu, aby byla nepravdivá informace všeobecně přijata, se používá mnoho mechanismů. Výsledkem jsou přesvědčení, jež nejsou ničím podložena, po svém přijetí jsou ale silně rezistentní proti nápravě.“
Osobní zkušenost
V uplynulých týdnech jsem byl shodou okolností terčem jedné takové trollí kampaně, takže mám dobrou představu o tom, jak funguje. Začalo to tím, když obskurní webová stránka zveřejnila post s titulkem…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 43 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
