Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Michal Horáček v čističce Michal Horáček • Autor: Milan Jaroš
Téma Prezidentská volba

Budu kandidovat na prezidenta, potvrdil Horáček-státník

Horáček, Kolář, Eben? Pražská kavárna hledá lidového hrdinu

Po měsících náznaků je tedy definitivně jasno: textař Michal Horáček bude kandidovat na prezidenta. Oznámil to veřejnosti ve staré pražské čističce odpadních vod: symbolika tu podle čerstvého uchazeče o úřad je, ale pochopitelně jiná než ta prvoplánová. V čističce nikoli kvůli zatuchlým politickým vodám, ale proto, že je to stavba „obdivovaná a stavěná s vizí a strategií“.
01
Autor: Milan Jaroš
02
Autor: Milan Jaroš
03
Autor: Milan Jaroš
04
Autor: Milan Jaroš
05
Autor: Milan Jaroš
06
Autor: Milan Jaroš
07
Autor: Milan Jaroš
08
Autor: Milan Jaroš
09
Autor: Milan Jaroš
Celá fotogalerie Zavřít fotogalerii

Horáček vystoupení začal bez neformálního pozdravu, rovnou uchazečským projevem. Kdo si jej pamatuje ze Staroměstského náměstí minulý pátek, nebyl to tentokrát Michal Horáček-uvaděč, nýbrž Michal Horáček-státník. Projevu, který s náznakem nervozity přednášel ze čtecího zařízení, vlastně nebylo co vytknout. Teď má Horáček rok a kousek na to,  aby přesvědčil spoluobčany, že jeho státnická poloha je ta nejskutečnější. U příležitosti oficiálního vyhlášení kandidatury odemykáme text Kdo porazí Zemana, který vznikl v době, kdy Horáček kandidaturu podle svých slov teprve zvažoval, a vyvolal u čtenářů velký ohlas:

•••

V zaplněném sále Místodržitelského paláce v Brně si předposlední dubnový čtvrtek postupně vyměňují mikrofon tři řečníci: populární textař Michal Horáček, bývalý velvyslanec v Rusku a v Americe Petr Kolář a politik Karel Schwarzenberg. Ale jako by se tu v klenutém sále vznášel ještě duch někoho dalšího, kdo sem patří a bez nějž by se tu dnes debata pořádaná iniciativou Evropské hodnoty nejspíš ani nekonala: všechny debatéry spojuje osoba nepřítomného Miloše Zemana. Poslední ze zmíněného trojlístku s ním už změřil síly v minulé volbě prezidenta, ty první dva možná podobná zkouška čeká.

Petr Kolář
Petr Kolář a Michal Horáček (vzadu) to možná zkusí. • Autor: Milan Jaroš

Reklama
Reklama

Řečníci se činí, od jejich pultíku putují do sálu vážná slova o tom, že naše země patří na Západ a že řeči o „vymaňování se z područí Evropské unie a USA“, které nedávno během návštěvy čínského prezidenta pronášel prezident Zeman, jsou docela nebezpečné. „Vede se tady debata o tom, kam vlastně patříme, což jsem myslel, že máme už dávno vyřešené. Ale ukazuje se, že ne,“ říká Kolář. „Proto jsem se na stará kolena stal aktivistou. Abychom se jednou znovu neprobudili v nesvobodné společnosti.“

Cílem tří mužů, kteří na brněnské pódium zasedli pod hlavičkou občanského spolku Evropské hodnoty, je odkrýt lidem, jak Zemanova slova a činy tlačí zemi do neznáma ruským směrem, a ovlivnit tak příští volbu prezidenta. Ta bude sice až za dva roky, ale tažení proti Zemanovi už začalo, v zemi se šikují skupiny hledající Zemanova vyzývatele a otázka, jak za necelé dva roky vyhrát Hrad proti současnému prezidentovi, už zaměstnává i osobnosti politických stran. Zatím nejostřeji to shrnul europoslanec a politická hvězda hnutí ANO Pavel Telička, který nedávno v Hospodářských novinách prohlásil, že v tuto chvíli mají všechny politické strany povinnost najít kandidáta, který by porazil Miloše Zemana.

Švejnar, nebo Horáček: Budou se hlasy prezidentských kandidátů tříštit?

Důvěra v kruhu

Bývalý diplomat Kolář se podobných přednášek, jako byla ta brněnská, účastní skoro každý týden. Iniciativa Evropské hodnoty, v jejímž čele stojí, posílá své členy vyprávět o svobodě a demokracii budoucím prvovoličům na střední a vysoké školy a chystá se zaměřit i na učiliště, buduje regionální buňky, a vlastně tak chystá podhoubí pro další prezidentskou kampaň. O tom, zda mašinerie bude sloužit Petru Kolářovi, nebo jinému prozápadnímu kandidátovi, ještě není rozhodnuto. „Přemýšlím o tom pořád. Budu muset cítit, že to opravdu chci. Anebo že není zbytí, protože není nikdo jiný,“ usmívá se Kolář na otázku, kdy bude mít jasno o své kandidatuře. „Jde o hodně, o ukotvení naší země.“

„Zeman je schopný z dalajlamy udělat zločince. Kdo by se s tím chtěl potýkat?“

Tomáš Sedláček Tweetni to

Kolářovo jméno se skloňuje i v jiných prostředích, než je jeho domovský spolek evropských hodnot: na společné porady ho zvou i členové nové iniciativy zvané Kruhy důvěry. Vznikla v Ústí nad Labem z popudu místního podnikatele a filantropa Martina Hausenblase a momentálně se ze severních Čech rozpíná přes Prahu po celém Česku. Jde o uzavřenou společnost. Vstoupit může jen ten, koho navrhnou a schválí dosavadní členové iniciativy, a cílem je rozrůst se po celé zemi a najít volitelného kandidáta na prezidenta.

„Jde o princip indiánských kruhů a základem je důvěra,“ vysvětluje svou ideu Hausenblas, majitel úspěšné firmy na reklamní textil, který na severu Čech založil nadaci podporující studenty se zájmem vzdělávat se v zahraničí a je místním zastupitelem za hnutí Pro! Ústí. O detailech hledání ideálních kandidátů se ale v tuto chvíli nikdo z Kruhů důvěry bavit nechce, spolek chystá zveřejnění svých záměrů až po květnovém celostátním sjezdu. Právě na něm se mají z členských návrhů vybírat osobnosti, které by mohly dostat od Kruhů důvěry podporu coby důstojní a nadějní protivníci Miloše Zemana.

Lidé hledající vyzývatele současného prezidenta jsou si samozřejmě vědomi i Zemanových schopností a hodnot. Toho, že dokáže dát na svých turné lidem pocit, že je jedním z nich a že jim jiní politici berou stát. „Tohle mu jde, ale i to se dá zlomit, nemyslím si, že je neporazitelný. Problém je, že nemáme moc kontakt s lidmi, co Zemana volí. Část z nich je třeba přesvědčit, aby volili jinak než jeho. Proto se chystáme jezdit za nimi do měst a obcí, s respektem s nimi debatovat,“ říká v Malostranské besedě, restauraci kousek od parlamentních budov, někdejší učitel brněnského gymnázia Zdeněk Papoušek, dnes senátor za KDU-ČSL. Do Kruhů důvěry se zapojil nedávno a má za sebou už pár setkání v Brně i Praze. „Na výjezdech do měst a obcí se chystám lidem nabídnout jednoduchá sdělení a argumenty, že jsme nikdy nebyli v ,područí‘ USA a že západní hodnoty je třeba chránit. A nejde jen o prezidentskou volbu, ta naše aktivita zkouší proměnit i klima ve společnosti,“ říká senátor, „což má hodnotu samo o sobě.“

16_B_jaros_varianta_R17_2016
Prezidentovo vyvádění země z područí USA přilákalo do ulic protestující. (Náměstí v Berouně) • Autor: Milan Jaroš

S hledáním vhodného kandidáta jsou lidé v Kruzích důvěry zatím na začátku a ani Papoušek nechce možná jména nijak komentovat. Jen je podle něj třeba myslet na to, že by nemělo jít o člověka typického pro tábor „pravdy a lásky“, kterého by mohl Zeman snadno ostřelovat a jeho voliči by ho apriorně odmítali. Ideální by přitom bylo, kdyby byl známou osobností. Iniciativa se proto chystá oslovit například laskavého muzikanta, moderátora a herce Marka Ebena.

Členové Kruhů důvěry mají i druhý plán – pokud vhodného, volitelného kandidáta najde politická strana, případně se na nějakém shodne více politických stran, tak jej podpoří: „V tomto souboji půjde o to najít primárně člověka, který je schopen Zemana porazit, a pak se zajímat o to, zda není morálně a hodnotově vadný, a je jedno, kdo takového člověka najde.“

Pod pás

Poměrně silnou pozici na dosavadním hubeném seznamu možných kandidátů proti Miloši Zemanovi má opálený šedesátník v obleku, který na smluvené setkání v centru Prahy přijíždí limuzínou s řidičem. Na první pohled nepůsobí Michal Horáček jako někdo, kdo by si uměl získat voliče lidového prezidenta Zemana. Textař populárních písní i muzikálů, spisovatel a zakladatel sázkové kanceláře Fortuna, kterou před dvanácti lety výhodně prodal a od té doby se věnuje vlastní tvorbě, s takovým hodnocením ovšem nesouhlasí – sám se považuje za člověka, který rozumí lidem všech vrstev.

„Bydlím v malém, chudém severočeském městečku Roudnice, kde jsou mnohem nižší příjmy než v Praze. Strávil jsem dvacet let mezi lidmi, kteří byli nevzdělaní, na pokraji společnosti. Strávil jsem deset let jako dělník v družstvu invalidů, umím zohlednit i jiné druhy inteligence, třeba emoční, že zkrátka matka ví, že má přivinout plačící dítě,“ vyjmenovává nad sklenkou řepové šťávy. Horáček kromě dělnických profesí před rokem 1989 pracoval především jako redaktor Mladého světa a během sametové revoluce spolu s Michaelem Kocábem založil iniciativu MOST, která zprostředkovávala komunikaci mezi komunistickým režimem a nezávislými iniciativami.

horacek_web-7739
Autor: Milan Jaroš

I on je sice rozčarován z toho, že se země plíživě vzdává západních hodnot, ale svou volbu by na tom stavět nechtěl. „Nesmí se to stavět tak, že je třeba porazit Zemana, ale přistupovat k tomu pozitivně, nabízet sebe a své schopnosti a vlastnosti. A ten člověk by za sebou měl mít životní příběh.“ A také peníze na kampaň, což podle Horáčka potenciální kandidáti jako zmíněný Kolář nebo politolog Petr Robejšek nemají.

Michal Horáček je má, ale jak říká, celou kampaň – podle zákona na ni lze utratit 50 milionů – by si sám neplatil, jen část a zbytek by sháněl obamovským způsobem, oslovováním svých voličů. „Líbím se vám jako pár krabiček cigaret?“ řekl bych jim. „Jestli ano, tak mi tu pětistovku, prosím, pošlete. Ale ono není jednoduché si o tu funkci říct, na to musíte mít velké ego a opravdu to chtít dělat, já zatím říkám definitivní ,možná‘.“

Horáčkovo jméno coby populárního řečníka, jehož tvorbu znají a mají rády všechny generace a lidé různého typu, navíc má přitažlivost zajištěného člověka, už padlo i v Kruzích důvěry a slyšet je i z prostředí politiky, Horáček se ale zatím s nikým spojovat nechce. „Pokud do toho půjdu, tak určitě sám. Chci přijmout celou odměnu, nebo taky celý trest.“

Mezi lidmi, kteří v různých skupinách promýšlejí, kdo by mohl Miloše Zemana porazit, nejsou vlastnosti Michala Horáčka vůbec k zahození, hledají někoho, kdo může oslovit masy a zároveň obstojí v boji se Zemanem, od něhož se po zkušenostech z předešlých voleb očekávají tvrdé údery pod pás. Vyhlídka špinavé kampaně vyvolává otázku, zda by vůbec v boji mohl uspět jemný kandidát typu Marka Ebena.

Jeden z často skloňovaných kandidátů, popularizátor ekonomie Tomáš Sedláček, vidí v tvrdém stylu Zemana překážku. „Neznám žádného kandidáta, který by do něčeho takového opravdu chtěl jít. Představte si, jak by to asi dopadlo, kdyby měl jít Havel do televizního duelu proti Zemanovi. Zeman je schopný z dalajlamy udělat zločince. Na to nikdo nemá náladu se s tím potýkat,“ říká Sedláček, který sám kandidaturu odmítá, protože se na ni cítí být příliš mladý.

Tu náladu si zatím opatrně chystá bývalý ministr spravedlnosti za ODS, momentálně europoslanec – nestraník zvolený za TOP 09 Jiří Pospíšil. „Vím, že kampaň bude plná špíny. Proto jsem v období přemýšlení,“ říká čtyřicetiletý politik. Jeho hlavní motivací, proč kandidovat, je neochota být pasivní. „Vadí mi úvaha, že Zeman má podporu 65 procent, proto nemá cenu kandidovat,“ říká. „Ta myšlenka degraduje demokracii na formální rituál.“

Volitelného kandidáta na prezidenta hledá i uzavřená společnost nazvaná Kruhy důvěry.

Tweetni to

O své kandidatuře začal Pospíšil uvažovat, když se na něj začali obracet lidé z uměleckých kruhů kolem Musea Kampa a Nadace Medy Mládkové, v níž je členem správní rady, a jeho fanoušci na Facebooku. Že je oblíbený, jak říká, si potvrdil i při cestách po Plzeňském kraji. Momentálně objíždí Vysočinu a jižní Čechy, kde pořádá debaty s občany.

„V tom je obrovská síla Zemana, že jako jeden z mála pořád objíždí republiku. To samé bude muset umět budoucí kandidát. Já se o to snažím taky,“ říká europoslanec a zatím jediný skutečný politik, který se k možné kandidatuře hlásí. Teorii, že proti Zemanovi uspěje spíše silná osobnost, která nemá s politikou nic společného – ta se objevuje v úvahách Kruhů důvěry –, Pospíšil nesdílí. „Myslím, že se kandidát bude rekrutovat z řad politiků, i v minulé volbě uspěli do druhého kola ryzí politici. Já ale zatím s politickými stranami o své kandidatuře nejednám, s tím musí přijít strany.“

Zkouška dohody

Právě postoj politických stran k prezidentským volbám na počátku roku 2018 bude pro šance Zemanova vyzývatele – a koneckonců i pro Zemana samotného – důležitý.

Jediným místem ve sněmovně, kde se zatím buduje strategie tažení do příštích voleb hlavy státu, je klub a pracovny TOP 09. Předseda Miroslav Kalousek už veřejně vyhlásil, že by bylo nejlepší dohodnout se na jedné osobnosti s ostatními stranami (v úvahu připadá ČSSD, KDU-ČSL, ODS a neparlamentní Strana zelených a Piráti), ostatní se k tomu ale zatím nehlásí. „Stálo by za to, aby iniciativa vzešla z největší ČSSD. Ale ta to do podzimních krajských voleb řešit nebude,“ říká ve své poslanecké kanceláři Marek Ženíšek, místopředseda TOP 09, „už jsem s nimi zahájil neformální rozhovory, ale zatím si jen tak nezávazně povídám s některými sociálními demokraty. Hledáme možnosti, jak té domluvě napomoci.“

Termín, do nějž bude TOP 09 vyčkávat, zda ČSSD přijde s nápadem na protikandidáta Miloši Zemanovi, si TOP 09 neurčila – zkrátka se prý uvidí. „To vycítíme, zda už se toho musíme chopit my. A až pokud by bylo jasné, že je strategie spojení stran mrtvá, začneme stavět vlastního kandidáta,“ říká Ženíšek. Protože však, jak říká, je pro jeho stranu hlavní zastavit Zemanovo rozkládání země na dva tábory, je společný kandidát pro TOP 09 důležitější než vyrukovat s vlastním. „A dokonce bychom neměli přehnané nároky, pokud jde o osobnost společného kandidáta. Aby byl normální, respektoval rozhodnutí země po roce 1989, že jsme součástí Západu, a aby nedělal ostudu na mezinárodní scéně.“

O dost mlhavější ochotu dohodnout se mají v ODS. Uvažují o možnosti nominovat vlastního kandidáta, a pokud by se postavili za nezávislou osobnost, musel by to být člověk pravicový. „Je to alternativa k vlastnímu kandidátovi, protože chceme udělat vše pro to, aby už příště Zeman nebyl na Hradě. Zatím jsme nerozhodli, ale společného kandidáta s ČSSD si představit nedokážu, s TOP 09 a dalšími ano,“ říká předseda ODS Petr Fiala. Jasná prounijní orientace TOP 09 či KDU-ČSL by podle Fialy pro euroskeptickou ODS překážkou k dohodě nebyla.

„Já spíš věřím na kandidáta, který se objeví sám, přemlouvat někoho, to nemá cenu,“ říká předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek, „a popravdě ani moc nevěřím na nějakou dohodu stran, takové inženýrství, to je naivní představa.“ Jak tedy chce docílit, aby spolu s dalšími stranami vyvedl zemi z rukou Zemana? „To teď nebudu říkat. Buď tu takový kandidát je, nebo není. Mohu jen říct, že my vlastního stavět nebudeme, protože v KDU-ČSL nevidím nikoho, kdo by mohl v takovém souboji vyhrát.“

S TOP 09 a dalšími stranami chtějí spojit síly i zelení. „Nemusí to být ideál pro Stranu zelených, naším cílem je porazit Zemana, takže takový, který osloví i jeho voliče. A samozřejmě někdo, kdo odmítá xenofobii a je proevropský,“ říká místopředseda SZ Michal Berg, jehož strana už si domlouvá schůzky s ČSSD, TOP 09, KDU-ČSL a Piráty. „Hlavně ČSSD je zásadní, těžko vyhraje někdo, koho nepodpoří.“

Zjistit postoj sociálních demokratů není vůbec jednoduché – a to hlavně proto, že ani oni sami zatím nevědí, jak se v otázce volby prezidenta zachovat. „Proč bychom nemohli podpořit někoho jiného, než je Miloš Zeman. O případných kandidátech do prezidentských voleb u nás bude rozhodovat stranické referendum, víc k tomu nelze říct, je to předčasné,“ říká v letu Milan Chovanec v kuloárech sněmovny. Na rozhovor o prezidentské strategii neměl minulý týden čas ani předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

„Můj názor je, že bychom měli hledat společnou řeč se stávajícím prezidentem. V případě, že bude Miloš Zeman kandidovat, měli bychom ho podpořit. A myslím, že stejně to má drtivá většina řadových členů,“ říká poslanec a jeden ze známých „zemanovců“ uvnitř ČSSD Jaroslav Foldyna. Neformální rozhovory se členy ČSSD ukazují, že sami nevědí, kolik lidí se shodným názorem jako Foldyna ve straně vlastně mají.

Stejně tajuplné je prozatím hnutí ANO Andreje Babiše. Z Babišova mlčení k prezidentovým slovům o „područí USA“, z nějž se země konečně vymaňuje, k občasným pochvalám Zemana a častým návštěvám na Hradě, o nichž se zpráva mezi ostatními politiky rychle roznesla, ostatní partaje usuzují, že tady je podpora Zemana jasná.

Do toho se tu tento měsíc zjevil úvodem zmíněný europoslanec za hnutí ANO Pavel Telička s nečekaným tvrzením, že zkusí přemluvit Babiše, aby se strana Zemanovi postavila tím, že navrhne jiného kandidáta. „Ocenil bych, kdyby byl Andrej Babiš důraznější ve vyjádřeních týkajících se ukotvení země a v artikulaci, to je pravda. A věřím, že se mi to podaří, ta debata je ještě před námi a Andrej Babiš umí naslouchat do hloubky. To, co dělá s naší zemí Miloš Zeman, překročilo i tu nejzazší mez, musíme tomu čelit.“

Pavel Telička je hlavním expertem strany ANO na zahraniční politiku, nikdo jiný než on a Babiš se k ní podle domluvy nemá veřejně vyjadřovat. A zahraniční politika s volbou příštího prezidenta, jak Telička říká, úzce souvisí, proto doufá, že u Babiše a hnutí se svými argumenty uspěje. Telička už chystá i vlastní turné po zemi podobné tomu, které teď pořádají Evropské hodnoty a chystá iniciativa Kruhy důvěry. Chce objíždět republiku v doprovodu výrazných a populárních osobností – za všechny jmenuje herečku Evu Holubovou – a přesvědčovat občany o tom, že Česko nepatří na Východ. Celé to spolu s výzvou předsedovi Babišovi, že je třeba najít schopného protikandidáta Zemanovi, působí, jako by si sám chystal prezidentskou kampaň. „Počítám s tím, že to tak bude vypadat, ale není to pravda. Já už jsem si život párkrát zpackal, byl jsem necelé dva roky v KSČ, to je realita, kterou sám hodnotím jako problém,“ odmítá vlastní kandidaturu zkušený unijní lobbista.

Andreji Babišovi by rád sdělil, že hledat kandidáta je třeba co nejdříve a že to musí být někdo, kdo je schopen tvrdého střetu. „Vadí mi, jak upadá náš vliv v zahraničí. Západní lídři k nám nejezdí. Když Zeman řekl, že už nejsme v područí Ameriky, to byla poslední kapka,“ říká politik, který vyjednal vstup Česka do Evropské unie.

Kiska se stavil

Miloš Zeman rozhodně není neporazitelný, myslí si sociolog Daniel Prokop. A dokládá to čísly z minulé volby. „Před prvním kolem jsme porovnávali všechny možné potenciální duely. Ukazovalo se, že největší šanci porazit Miloše Zemana měl Jan Fischer, kdyby se dostal do druhého kola,“ říká sociolog.

Kandidát typu Fischera je sice bezbarvý, ale shodne se na něm velká část společnosti. Výrazný kandidát typu Schwarzenberga naopak malou část veřejnosti nadchne, ale část odpudí. „Ve volbách v roce 2013 bylo zajímavé, že ve druhém kole víc lidí volilo negativně proti Schwarzenbergovi než proti Zemanovi,“ říká Prokop.

Potenciální Zemanův přemožitel musí podle Prokopa splňovat několik podmínek. Musí přitáhnout všechny, kteří nechtějí dát hlas Zemanovi: tedy voliče ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a malých neparlamentních stran, jako jsou zelení. Zároveň by měl přinejmenším rozdělit dvě nejsilnější politické strany – ČSSD a hnutí ANO. Kdyby měl Zeman podporu svojí základny a těchto dvou velkých stran, byl by porazitelný jen velmi obtížně, myslí si sociolog.

„Nejde o to vzít hlasy Miloši Zemanovi. To bude velmi těžké. Jde o to sjednotit opozici, která má dejme tomu 40 procent, a zároveň příliš nemotivovat Zemanovy podporovatele k účasti ve volbách. Se 40procentní podporou se volby dají vyhrát, když je dobrá struktura účasti,“ říká Prokop.

Zkušenosti z minulé volby leží sečteny v šuplících týmu Karla Schwarzenberga, i z nich mohou lidé organizující Zemanovu porážku vyčíst, jak mu čelit lépe než minule stratégové Karla Schwarzenberga. Sám Schwarzenberg by stejně jako jeho strana rád jiného prezidenta, než je Zeman, i k němu se, jak říká, sbíhají „různá jména“, které by mohl osobně podpořit. „Ale zatím jsem se nerozhodl, kam vložím své akcie,“ říká bývalý ministr zahraničí, „uvidíme. Každopádně to bude muset být kandidát, jak říkala má maminka, který bude mít plebs-appeal.“

horacek
„Máme tu data, jak se kampaň vyvíjela od léta do ledna, odhady, návyky společnosti, co zabralo a co ne,“ říká někdejší člen týmu Schwarzenbergovy kampaně Martin Kotas. „Podcenili jsme například Prahu, když jsme zacílili na regiony, je chyba brát Prahu jako samozřejmost, uletělo nám tam hodně hlasů. A nepodařilo se nám dost vyburcovat naše voliče, ať jdou i do druhého kola.“ Chybou prý bylo i to, že od začátku nepočítali s výhrou a necílili na ni už v prvním kole volby. „Mysleli jsme, že nemůžeme vyhrát, naše ambice byla být třetí nebo čtvrtí. Kdybychom přemýšleli jinak, nemuselo vůbec dojít k druhému kolu a výhra mohla přijít už v prvním. Máme těch poznatků a dat spoustu, ale zatím se nikdo nepřišel zeptat,“ říká Kotas. „Jen Andrej Kiska si za námi přijel před slovenskými volbami zjistit informace. Tak mu to třeba v souboji s Ficem pomohlo.“

Text vyšel v Respektu 17/2016.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte