Sadomaso místo marmelády

Sklep v rakouském Amstettenu vydal v roce 2008 šokující svědectví. Josef Fritzl v něm téměř čtvrt století věznil svoji dceru, zneužíval ji a měl s ní sedm dětí. Brutální a nepochopitelný čin se obrazně vznáší nad (polo)dokumentem rakouského režiséra Ulricha Seidla lakonicky nazvaným Ve sklepě. V něm chce filmový extremista ukázat „tajemství“, která Rakušané skrývají v prostorech, jež tradičně vyčleňují pro své nejosobnější koníčky.

Je zřejmé, že Seidl tu hodlá pokračovat ve své osvědčené metodě šokujících, absurdních a znepokojivých výjevů, které podrývají spokojenou buržoazní fasádu rakouské společnosti. Tak jako vytvořil v trilogii Ráj portréty rakouské měšťky, jež si v logice kolonialistů kupuje lásku černošských mladíků, nebo katolické fanatičky, která kritizuje posedlost sexem, ale sama nezdravě miluje Ježíše. A v jejímž manželství s muslimem se navíc zrcadlí problematický vztah mezi Rakušany a přistěhovalci.

Název Ve sklepě má doslova freudovský rozměr a slibuje pohled do potlačovaného podvědomí spořádané země, za květináče s pelargoniemi, běloskvoucí zdi a precizně posekané zahrady. A také vysvětlení, zda (nejen) Fritzlův případ odráží něco obecně znepokojujícího v rakouské či západní společnosti.

Soukromé praktiky

Seidl přesvědčil pestrobarevnou sestavu podivínů i obyčejných lidí, aby mu na kameru předvedli svoje hobby, libůstky a úchylky, jimž vyčlenili soukromí svých sklepů. Chlapík vytrvale plave ve svém bazénu na dvě…