Ombudsmanka Anna Šabatová před pár dny kritizovala stav českého vězeňství. Výhrad měla spoustu, tu ústřední přitom dobře známe, protože ji dokola slýcháme už nějakých patnáct let – české věznice jsou přeplněné. Všechny ostatní – tedy špatné podmínky k životu, nízká zaměstnanost, neúspěšná převýchova a recidiva – souvisejí právě s faktem, že v kriminálech není k hnutí.
Šabatová požaduje zásadní systémové změny a má pravdu. Společnost a její soudci by si měli nejprve znovu promyslet, k čemu a kdy je vlastně dobré zavírat lidi do vězení. Dva čerstvé rozsudky z minulého týdne nabízejí dobrou příležitost.
Hrozí infarkt
V obou vystupují v hlavní roli bezdomovci, kteří se nedokážou vejít do obvyklých společenských norem. Oba spáchali čin, jejž by většina z nás neudělala. A oba dostali podobný trest – šest, respektive pět a půl roku nepodmíněně.
U Lukáše Černého si člověk rozhodně oddechne, že za ním zapadla žalářní vrata. Osmadvacetiletý mladík si loni v září na konečné tramvaje ve Slezské Ostravě vyhlídl osamělou mladou ženu, surově ji zbil a pak odtáhl do nedalekého lesíku. Celou noc ji znásilňoval, podle soudu „surovým a trýznivým způsobem“. Nakonec ji ještě okradl.
Byla by to náhoda, ale může se klidně stát, že násilníkovi bude teď dělat na cele společnost jiný bezdomovec, devětapadesátiletý Pavel Krupička z Dobrušky. Odsouzen byl také minulý týden za svérázné řešení své bytové krize. Protože neměl kde spát, simuloval různé zdravotní potíže (nejčastěji…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
