Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Komentáře

Vítané varování papeže

Ve Františkových slovech

se mohou najít i optimisté

Fareed Zakaria
Fareed Zakaria • Autor: Ilustrace - Pavel Reisenauer

Založením i zkušeností jsem optimista. Snažím se tento pohled na svět udržet částečně i proto, že vím, že méně optimisticky naladění lidé budou vždy vidět problémy a překážky, budou varovně zdvíhat prst – a budou nás nutit reagovat. Papež František právě jedno takové varování zveřejnil ve své encyklice o životním prostředí.

Papežův dokument je výmluvný a inteligentní, zvláště způsobem, jaký zachází s vědou. „Většina globálního oteplování v posledních dekádách je způsobena velkou koncentrací skleníkových plynů (oxidu uhličitého, metanu, oxidů dusíku a dalších) uvolněných především v důsledku lidské aktivity,“ stojí v něm. „Koncentrovány v atmosféře tyto plyny nedovolují, aby se teplo slunečních paprsků odražených od zemského povrchu rozptýlilo do vesmíru.“ To je zřejmě nejsrozumitelnější vysvětlení mechanismu globálního oteplování ve dvou větách, jaké jsem kdy četl.

Encyklika vyznívá pochmurně. Kolem nás se ale ve skutečnosti odehrávají pozoruhodné změny, které by mohly planetu zachovat v mnohem udržitelnějším stavu. Představu o nich si uděláte, pokud si přečtete jiný důležitý dokument vydaný minulý týden s mnohem menším humbukem než papežův přípis – zvláštní zprávu Mezinárodní agentury pro energii (IEA) o energii a klimatické změně.

Zpráva upozorňuje, že v roce 2014 sice světová ekonomika vzrostla o tři procenta, emise oxidu uhličitého spojené s výrobou energií však zůstaly na svém. K něčemu takovému došlo poprvé za posledních 40 let. Ve stejném roce tvořily obnovitelné zdroje polovinu veškeré nové energetické výroby a energetická náročnost globální ekonomiky se snižovala dvakrát rychleji než průměrně v jednotlivých letech posledního desetiletí. Pokud budeme postupovat koordinovaně, může se nám skutečně podařit globální emise v příštích několika letech snížit.

Jak? V oblasti energetických technologií probíhá revoluce. Uhlí na mnoha místech nahradil plyn. Cena solárních panelů prudce poklesla a to vedlo k jejich masivnímu rozšíření. Auta, budovy i stroje jsou energeticky čím dál účinnější. A nad obzorem se vznáší pokrok ve vývoji baterií, jaderné energie a biopaliv, jež mohou společně vytvořit celý nový energetický ekosystém.

Samotné inovace ale nejsou jediným zdrojem změny a ani by k ní nestačily. Nutná je i revoluce v řízení. Fred Krupp, šéf Fondu na ochranu životního prostředí, upozorňuje, že většina zlepšení dosažených v oblasti technologií a energetické náročnosti by nebyla možná bez nových norem a zákonů. A chytrá strategie, která není příliš drahá nebo dramatická, může zásadně urychlit posun směrem k čistší ekonomice.

Nejdříve přestaňme škodit. Dokonce i Bjørn Lomborg, skeptický k mnoha způsobům, jak se se změnou klimatu vyrovnat, volá po ukončení masivních dotací pro fosilní paliva, jež křiví tržní prostředí. IEA odhaduje, že v roce 2014 tyto dotace globálně dosahovaly výše 510 miliard dolarů, asi čtyřnásobku dotací do obnovitelných zdrojů.

„Stále máme co dohánět v oblasti energetické účinnosti,“ dodává Krupp. „Z budov uniká 30 procent energie. A dolar investovaný v této oblasti obvykle vede ke dvěma až třem dolarům v úsporách.“ Tvrdí, že solární energie by se mohla rozšířit mnohem více, kdyby vlády nebyly ve vleku energetických společností a zástupů lobbistů.

Plyn je lepší než uhlí, jeho výroba, doprava a využití ale uvolňují významné množství metanu, jehož dopady na klima jsou mnohem horší než účinky oxidu uhličitého. Seriózní studie v poslední době však naštěstí ukázaly, že tyto emise je možné relativně levně snížit pomocí nových norem. Prezident Obama vyzval ke snížení emisí metanu vzniklých při těžbě plynu a ropy o polovinu do roku 2025. Krupp tvrdí, že pokud by se taková opatření zavedla globálně, mělo by to na klima v příštích 20 letech stejné dopady jako uzavření tisíce uhelných elektráren.

Stále pomalu

Nejchytřejší krok by byl ten nejjednodušší, podporovaný mnoha kovanými stoupenci volných trhů, třeba republikánem a fanouškem Ronalda Reagana, bývalým ministrem financí Georgem Shultzem: uhlíková daň, jež by v podstatě zavedla cenu z emisí skleníkových plynů a motivovala by tak společnosti k zavádění čistších technologií. Zdálo se to téměř nepředstavitelné, a přesto tento měsíc vystoupilo několik významných evropských energetických společností na podporu zpoplatnění uhlíku, ať už prostřednictvím uhlíkové daně nebo obchodu s emisními povolenkami používanými v Kalifornii či Evropě.

K vývoji technologií a změnám přístupu tedy dochází, nikoli ale tempem, které bychom potřebovali. Také proto je papežovo varování tak užitečné a důležité, dokonce i pro takového optimistu, jako jsem já. 

Autor je americký politolog a publicista.

© 2015, Washington Post
Writers Group

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte