„Spal jsem klidně a chrápal, zeptejte se sousedů,“ ubezpečil bulvární novinář Pavel Novotný minulý týden čtenáře, že za sebevraždu Ivety Bartošové necítí žádnou vinu. Mnoho lidí si to nemyslí. Muž, který loni prohlásil, že bulvár Bartošovou stejně jednou zabije, se stal ztělesněním rozšířeného názoru, že za smrt nemocné ženy mohou média. Část pravdy na něm je. Důležitější než hledání viníků se ale v tomhle případě zdá být otázka, proč se vlastně tragédie nemocné a neúspěšné ženy stala nejsledovanější českou reality show.
Jízda bez kontroly
Bulvární novináři mají při pronásledování celebrit tvrdé způsoby leckde na Západě. V tomhle není sága Ivety Bartošové výjimečná. Vymyká se však něčím jiným. Jen málokdy se v centru všeobecného voyeurského vzrušení ocitne příběh, který postrádá jakýkoli esprit nablýskaného světa a ze všeho nejvíc připomíná komunální drama z brožury Bílého kruhu bezpečí.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 45 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].