Život bez výhledu na hory
Tři roky po katastrofě ve Fukušimě začínají Japonci vnímat jadernou energii jako nevyhnutelné zlo
Oranžová světla semaforů blikají v opuštěných ulicích, jako by se tady provoz zastavil jenom na chvíli. Na každém kroku stojí zátarasy, japonské znaky na cedulích hlásají, že sem už je vstup zakázán. Dál je možné jít pouze se zvláštním povolením, a pokud to člověk skutečně udělá, obklopí ho naprosté ticho. Absence zvuků v zástavbě patnáctitisícového města vyvolává mrazení. Ve zděných plotech chybějí branky i vrata, z vytlučených či dokořán otevřených oken domů vlají cáry závěsů. Ulicemi se potulují zdivočelí psi, na ploty usedají havrani a občas sem prý zavítají zloději.
↓ INZERCE
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc