Zasloužená úcta
Díky Lechu Wałęsovi žijeme v lepším světě, který však už potřebuje jiné hrdiny
Když Galileo Galilei ve hře Bertolta Brechta zbaběle popírá své učení o obíhání Země kolem Slunce, uslyší výkřik svého studenta Andrey: „Nešťastná je země, která nemá hrdiny.“ Galilei smutně odpoví: „Nešťastná země, která hrdiny potřebuje.“
Nešťastné Polsko v osmdesátých letech minulého století našlo svého hrdinu v Lechu Wałęsovi. Nestal se jím však proto, že byl zvolen vůdcem Solidarity, ale proto, že se nechal zlomit polskými komunisty, kteří Solidaritu v prosinci 1981 potlačili svými tanky a pak Wałęsu drželi jedenáct měsíců ve vězení. Aby bylo jasné, čím Wałęsa prošel, je dobré si připomenout příběh jeho souputníka, vůdce Rolnické solidarity (jež byla významnou součástí hnutí) Jana Kułaje. Ten totiž tlaku komunistů neodolal, vystoupil v televizi s prohlášením, že své účasti v Solidaritě lituje – a byl z vězení propuštěn. Rolnická solidarita se z této zrady už nikdy nevzpamatovala a v roce 1989, kdy komunisté vyjednávali s Wałęsou a jeho Solidaritou o svobodných volbách, hrála už jen podružnou roli. A kdo si dnes na Kułaje vzpomene?
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 45 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
