Pád a návrat pana Eura
Nejdéle sloužící evropský premiér skončil kvůli špionážní aféře. Z evropské politické scény ale nezmizí.
Na počátku stála série záhadných bombových atentátů, která postihla Lucembursko v osmdesátých letech minulého století. Na konci stojí demise nejdéle sloužícího premiéra v Evropě a jednoho z hlavních evropských lídrů Jeana-Clauda Junckera. Ve své zemi vysoce oblíbený politik musel rezignovat proto, že tajná služba maličkého státu čítající všeho všudy šedesát lidí se naprosto vymkla kontrole. V Lucembursku odposlouchávali špioni kdekoho – včetně hlavy státu, lucemburského velkovévody Henriho a samotného premiéra, kšeftovali s luxusními auty a pravděpodobně byli zapletení i do oněch výše zmíněných bombových útoků.
Juncker zaplatil za to, že o prohřešcích tušil, ale nezasáhl proti nim. Jak sám v parlamentu řekl, bál se, že by tím proti sobě muže lucemburské tajné služby poštval. I přes rezignaci Juncker zodpovědnost za zdivočelou tajnou službu odmítá a očekává se, že jeho vláda bude v demisi vládnout až do podzimních předčasných voleb. V nich Juncker, jak už také oznámil, hodlá kandidovat a jeho příznivci odhadují, že jeho cílem je křeslo evropského prezidenta, jež se uvolní za rok.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
