Hobiti

Náš Kraj, nacházející se v srdci Středozemě, je bytostnou součástí Západu. To jsme, možná i díky Tolkienovi, v posledních dvou desetiletích brali za základní axiom, který nelze zpochybnit. Vždy jsme byli tak trochu do sebe zahledění hobiti, kteří mají rádi své pohodlí a pivko a kteří se moc nestarají, co se děje venku. Ale když bylo třeba, našel se mezi námi odvážný Frodo, jenž se svou družinou okouzlil obyvatele Západu natolik, že nás postupně vzali zpět mezi sebe. Frodo však odešel do Šedých přístavů a historici snad jednou přesně zjistí, proč se původně prozápadní hobit, který jej vystřídal na Hradě, otočil směrem k Východu. Podobně psychologové možná vysvětlí s použitím Freudova termínu „přenos“, proč začal otravovat Kraj řečmi o tom, že Západ je prohnilý a nemá nám k spravování věcí veřejných co říci.

Naše současná vláda mi donedávna připadala jako typicky hobití, ani moc dobrá, ani moc špatná, prostě taková, jakou si zasloužíme. A premiér se mi také až na pár excesů kolem ministerstev životního prostředí a školství zdál jako hobit-vladyka, kterého v Kraji sice není důvod příliš oslavovat, ale půjde to s ním čtyři roky vydržet. Pokud by pokračovalo minulé období klidu a blahobytu, možná bychom si ani nevšimli, že se s naším vladykou děje něco divného. Nyní, kdy na Západě řeší závažné ekonomické problémy, však vyplývají jeho podivnosti na povrch. Jako by náš…