Na stole v malé garsonce na pražském Střížkově poblikávají dva monitory. Na zemi leží krabice diapozitivů a kupí se stohy knih. Na zářících obrazovkách se střídají černobílé fotografie bohatě načesaných žen a mužů s hůlkami. „Tohle je moje praprateta, teď tam bliknul děda,“ prohodí tu a tam obyvatel bytu Vít Pokorný, amatérský genealog, který se v mapování rodinných vzpomínek inspiroval u svého praděda. „Zatímco on měl rodokmen na pětimetrové roli papíru, mně stačí jedna složka na disku.“ Právě díky počítačovým programům a on-line databázím se teď v Česku začíná genealogii věnovat mnohem více lidí než kdykoli předtím.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 43 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].