Byla to tenkrát skvělá parta, vypráví dvaaosmdesátiletý Stanislav Hubička. Má padnoucí oblek a dost sil na to, aby vestoje a bez mikrofonu vyprávěl skoro hodinu publiku. O tom, jak veselo bylo v Mezinárodním svazu studentstva na konci šedesátých let a jak jim úředníci šli na ruku.
Z téhle slavné éry vznikla budova naproti hotelu Intercontinental v srdci Starého Města pražského, kterou Hubička projektoval. Je to zajímavý dům, na němž je vidět, že se tu nemuselo šetřit. Stavaři dostali ocel na konstrukce i hliník na okenní rámy, takže vznikla moderní železobetonová stavba s velkoryse prosklenou fasádou. I uvnitř měli architekti volnou ruku. Chodby byly vzdušné, bar prostorný a nápoje se daly dopravit až na střešní terasu. Panu architektovi oči září, jak rád na tu dobu vzpomíná. V publiku, usazeném v rudých koženkových křeslech, však narůstá pocit, že tu něco nehraje.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 41 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
