Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Kultura Knihy

Jáchymov

57 R41 2012
57 R41 2012 • Autor: Respekt

První tuzemské setkání s dílem rakouského spisovatele a esejisty Josefa Haslingera (57) se odehrává prostřednictvím románu Jáchymov. Toto místo má v díle dvojí určení. Nakladatel Anselm Findeisen trpí Bechtěrevovou chorobou. Vypraví se léčit právě do Jáchymova, lázní na severozápadě Čech. Seznámí se tam se ženou, která v tom městečku chce spatřit místa, kde v padesátých letech trpěl v pracovním táboře její otec, slavný hokejista Bohumil Modrý. Findeisen zjistí, že ta žena žije ve stejném městě jako on – ve Vídni. Spřátelí se a nakladatel vyzve někdejší tanečnici, ať sepíše tatínkův příběh. Stane se, a on si v tom rukopise čte.

Reklama
Reklama

Haslinger prózu komponoval složitěji a rafinovaněji než v takovéto prosté následnosti, která tu jen nastiňuje základní románovou situaci. Findeisenovo potýkání se s bolestivou a značně omezující nemocí tvoří jednu vyprávěcí linii. Haslinger jej „pozoruje“ ve třetí osobě a nakladatelovy fyzické útrapy líčí bez naturalistických detailů, přesto s tělesnou konkrétností. Pasáže napsané tanečnicí vede Haslinger v ich-formě, jako vzpomínky na otce. Byl členem československého reprezentačního týmu, z něhož byl tucet hokejistů v březnu 1950 zatčen, Modrý v neveřejném procesu vyfasoval patnáct let žaláře za špionáž a velezradu. Při těžbě uranové rudy v Jáchymově byl silně ozářen. V červenci 1963, v necelých sedmačtyřiceti letech, na následky ozáření zemřel. Rehabilitován byl v osmašedesátém roce.

Nakladatele Findeisena vede četba o Modrém ke vzpomínkám na své vlastní mládí, které prožil ve stejné době v NDR. Tam svoje mladé, ještě nepoškozené tělo s radostí nasazoval při parašutistickém výcviku, datum 7. října – tedy vznik východního Německa (1949) – je v něm zaklesnuto mnohem pevněji než 26. říjen, státní svátek Rakouska, země, kde žije už pětatřicet let. S novou naléhavostí si uvědomuje, jak je v něm minulost zaklesnuta, byť komunistickou zemi později opustil. A Jáchymov, který původně nahlížel jen jako lázně s grandhotelem, se mu proměnil v nemocné místo, v „památník hanby jednoho státu“.

Vyprávěcí linie tedy mají styčné plochy, ukuté různými podobami pronásledování za železnou oponou. Nejsou to však linie rovnocenné: ta o brankáři Modrém postupně nabírá rozsahem i významem vrchu, v poslední zhruba čtvrtině románu zcela dominuje. Haslinger jako kdyby místy už nevěděl co s Findeisenem, tak ho v závěru vystavuje hovorům o minulosti poněkud ilustrativně uvědomělým a sebezpytujícím. Například Findeisen praví: „Ale je stejně zvláštní, že jsme o tom dění v sousední zemi neměli ani tušení.“ Vedle přirozeně výmluvného osudu Modrého tak nakladatelova linie končí do ztracena a poněkud papírově.

Haslingerův román splétá fikci a reálnou historii tedy nikoli s jedinečným tvárným a noetickým mistrovstvím, jak to ve svých dílech činil například již zesnulý Němec W. G. Sebald (nedávno vyšla česky další jeho kniha Saturnovy prstence). Nicméně dílo je to ve svém základu literárně poctivé. Nevytěžuje dramatický osud Modrého senzacechtivě nebo s důrazem na akčnost onoho dramatického osudu. Nechává s přirozenou výmluvností zaznít tragické absurditě té temné hokejové historie. A kromě toho: dobová Praha a atmosféra jsou v románu podány s velikou plastičností. K hodnověrnosti historické dikce nezanedbatelnou měrou nejspíš přispěla překladatelka Libuše Čižmárová, která si od Blanky Modré, hokejistovy dcery, zapůjčila původní dokumenty a citovala z nich rovnou, bez převodu těchto partií z Haslingerovy knihy.

Ovšem některé formulace zůstaly v české verzi krkolomné, což jde na vrub hlavně redakce. Ta měla korigovat obraty typu „obě mužstva přirozeně přišla s nejlepším nasazením“ (rozuměj: hrála s nejvyšším nasazením). Rovněž tak redakce měla napravit chybné detaily. Například Svazarm je v knize označen za mládežnickou organizaci, tou Svaz pro spolupráci s armádou nebyl. Nebo: „Zastupující sovětský ministr zahraničí Sorin přijel do Prahy, aby komunistům radil v jejich počínání,“ praví se v jedné pasáži o roce 1948; ten smutně proslulý náměstek ministra zahraničí nesl příjmení Zorin. Josef Haslinger si zasloužil více redakční péče.

            Autor je redaktorem MF DNES.

Josef Haslinger: Jáchymov

Přeložila Libuše Čižmárová, Jota, 228 stran

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte