Třináct měsíců po masakru mladých lidí a čtyři měsíce po začátku soudního procesu s jejich vrahem si Norové konečně oddechli. Anders Breivik dostal v pátek u soudu v Oslu nejvyšší možný trest, 21 let vězení s možností opakovaného prodlužování. Je po všem a Norsko může začít znovu žít.

Případ byl navzdory své děsivosti relativně jednoduchý – Breivik se k vraždám hrdě hlásil. Jediný významnější zádrhel do procesu vnášela otázka pachatelova duševního zdraví. Dva psychiatrické týmy došly ke zcela opačnému závěru ohledně Breivikovy příčetnosti a k názoru, že extremista není coby paranoidní schizofrenik trestně odpovědný, se nakonec přikláněla i obžaloba. Téma po celou dobu rozdělovalo lékaře, psychology i veřejnost a stalo se vlastně jedinou hádankou této kauzy. Porota nakonec dospěla k jednomyslnému rozhodnutí: Anders Breivik je příčetný, a patří tedy do vězení, nikoli do léčebny.


Pokud pomineme spor psychiatrů, na společenské rovině je takový verdikt lepší. Norsko má na rozdíl od většiny západních zemí liberálnější pojetí trestní odpovědnosti. Zatímco jinde zbavuje viny až prokázání faktu, že člověk v době spáchání trestného činu vlivem duševní choroby nevnímal důsledky svých činů, v Norsku stačí jako alibi diagnóza samotná. Právě tento princip sklízel během procesu silnou kritiku. Breivik je možná paranoidní, jenže zároveň dobře věděl, že úmyslně porušuje zákon, nejednal v afektu, pečlivě se připravoval. Má duševně nemocný člověk automaticky povolení zabíjet a nebýt trestán? Porota nakonec usoudila, že terorista je příčetný, což bude pro norskou veřejnost rozhodně méně kontroverzní rozhodnutí.

Případ Breivik po celou dobu dráždí hlubokým rozporem mezi chladnokrevným ideologickým zločinem a mimořádnou humánností norské justice. Leckdo se ptá, zda by si nezasloužil tvrdší zacházení – zejména teď po zveřejnění záběrů z Breivikovy útulné věznice vybavené počítači a nábytkem IKEA. Jestli je ale na Norech něco sympatické, tak pevné přesvědčení, že své pojetí důstojnosti nehodlají kvůli Breivikovi měnit. „Je to lidská bytost a má lidská práva,“ vysvětlil suše mluvčí věznice Ila.

Rozvíjet starou debatu, zda má vězení spíš trestat, nebo vychovávat, by asi bylo v tomto případě zbytečné. Ale kdo ví – možná že se vědomí, že pro své nenáviděné spoluobčany nikdy nepřestal být lidskou bytostí, stane jednou Breivikovým nejbolestnějším trestem.

 

 

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Petr Třešňák

redaktor

tresnak
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Od roku 1995 jich napsal/a 1555

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte