Důvěra v českou ekonomiku je na nejnižší úrovni za posledních deset let. Vláda snižuje odhady růstu ekonomiky, výběru DPH a tak podobně. Obvyklé povrchní hodnocení českého tisku je takové, že to v evropském kontextu není nic zvláštního ani překvapivého. Eurozóna balancuje na hraně přežití a my jsme s eurozónou provázáni.
Když se lidé bojí špatných zpráv a ekonomika jde do krize, projevuje se naplno tzv. paradox spoření (paradox of thrift). Z hlediska individuální racionality lidé začnou šetřit zrovna v okamžiku, kdy by ekonomika potřebovala, aby činili opak. Takové obecné hodnocení ale nevysvětluje, proč jsou výsledky i očekávání v české ekonomice dramaticky horší než například výsledky slovenské a polské ekonomiky. Vysvědčení je bohužel pro českou vládu mizerné, protože to nejde vysvětlit jinak než horší hospodářskou politikou české vlády. Fenomén členství v eurozóně není to nejpodstatnější. Slováci v eurozóně jsou, Poláci zase nejsou.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 41 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
