Od věci•13. 5. 2012•4 minuty
Nechat děti poletovat
Nastal čas kypření, setí a zalévání. A to nejen na venkovských zahradách, ale i v městských zahrádkářských osadách. Jsou přežitkem minulosti, nebo mají ve městě své místo? Fenoménu se věnují Veronika Tvardková a Martin Veselý z výzkumné skupiny Fakulty humanitních studií UK.
Kdy začaly osady ve městech vlastně vznikat?
Nejstarší zahrádkářská kolonie vznikla v německém Kielu v roce 1820. Méně majetným občanům byla rozdělena půda na tehdejší periferii přístavního města, kde mohli pěstovat ovoce a zeleninu. Mezi první české můžeme počítat kolonii v Praze na Smíchově; vznikla z iniciativy továrníka Ringhoffera v 90. letech 19. století. V roce 1907 pak byla založena nejstarší osada tzv. Schreberových zahrádek v Brně, vycházely z ideje lipského ortopeda Schrebera, který při léčbě pacientů kladl důraz na pobyt na čerstvém vzduchu. Rozmach osad v českých zemích ale přinesla až první světová válka, kdy vznikaly spontánně kvůli problémům se zásobováním měst potravinami.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
