Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Dopisy

Dopisy

NESNESITELNÁ LEHKOST LHANÍ

Respekt 9/2012

obalka 5
obalka 5 • Autor: Respekt

V uvedeném komentáři je omyl. MF DNES se za otištění nepravdivé zprávy týkající se romské strany omluvila. Udělal jsem to osobně.

Zpráva o zmizení pokladníka vyšla v severočeské mutaci MF DNES 11. února 2012, převzali jsme ji z regionálního webu iDNES. Když se ukázala nepravdivou, vyšla i omluva – 23. února. Převzetí zprávy bylo novinářské selhání, nic víc, nic míň. Stalo se.


Myslím, že severočeskou přílohu MF DNES asi nelze obviňovat ze snadného inklinování k „uvěření zpráv o romském násilí a zlodějství“ – příkladem mohou být reportáže z ubytoven v době vyostření situace na Šluknovsku, rozhovory se zainteresovanými stranami, ale i reportáž třeba ze Štrasburku, kde jsme na pozitivním příkladu ukazovali, jak by mohla většina pracovat s menšinou, kdyby radnice nebyly zabedněné.

Nepíšeme jednostranně, nechováme se jako někdo, kdo snadno sklouzne k laciným článkům, které by mohly dobře zabrnkat na rasističtější strunu ve společnosti.

Bohužel se do toho vloudil trapný omyl a velká chyba, která nás poškodila a z níž jsem velmi rozmrzelý. Rozhodně jsme ale nestrčili hlavu do písku a netvářili se, že se nic nestalo. Stalo. Omluva vyšla.

Jan Veselý, vedoucí
severočeské MF DNES

 

 

NEHMOTNÍ MYSLIVCI

Respekt 9/2012

Nechci sáhodlouze vyvracet některé body v uvedeném článku, ale rád bych vás nasměroval i na jiné zdroje. Mimo jiné nesouhlasím s trýznivým cvičením norníků. Na území ČR se již několik let neprovádí kontaktní výcvik. Taktéž nesouhlasím s tvrzením některých ekologických iniciativ o přemnožení například srnčí zvěře, když Středoevropský institut ekologie zvěře Brno a Česká zemědělská univerzita Praha, fakulta ochrany lesa a myslivosti, hledají příčiny jejího rapidního úbytku v posledních letech.

Jiná otázka je zvěř černá. I když tady se musím taktéž zastat její dohledávky. Myslím si, že je prospěšnější postřelenou černou zvěř dohledat a dostřelit i na soukromém pozemku, než aby ji tam našly třeba děti dotyčných majitelů. Následky si nedovedu představit. Taktéž se mi nelíbí „myslivecký lobbing“. V myslivosti se točí přibližně miliarda korun z kapes samotných myslivců do veřejného sektoru. Kdežto v „ekologické lobby“, jako jsou solární elektrárny nebo „biopaliva“, se točí obráceně desítky miliard z veřejných financí do rukou několika výrobců nebo provozovatelů. Nemluvě o tom, že už i EU přiznává negativní dopad biopaliv. Proto nechápu, proč ti, kdo se o přírodu starají za svoje finanční prostředky, jsou „kontroverzní“, a ti, kdo na ničení naší přírody vydělávají miliardy, jsou „dobří“. Jinak chci na závěr říci, že jsem v Jistebnici zahrádkářem, včelařem, rybářem, myslivcem a členem okrašlovacího spolku.

Michal Ukropec, Jistebnice

 

 

Na procházku Opavou

Respekt 9/2012

Pominu-li diskutabilní úvahy nad nevzrušivostí či periferností Opavy/Slezska, které v recenzi Karolíny Vránkové spíše než realitu odrážejí v mé mimopražské perspektivě oblíbené Extra Pragam non est vita (o kulturním či historickém významu Opavy nebo snad jiném než současném rámci v podobě České republiky nemluvě), musím se aspoň ohradit proti odstavci, jež se dotýká patriotismu Slezanů a kromě zvláštních zkratek přes onu perifernost a Nohavicovu píseň zahrnuje do Slezska i Ostravu. Ano, co se týče některých městských částí (např. Poruba nebo Slezská Ostrava), zde má autorka dokonce pravdu, ale touto hrubozrnnou perspektivou u mne jinak snad stále ještě kultivovaný časopis ztrácí respekt. S pozdravem z daleké východní gubernie

Vladimír Maňas

 

Právě jsem dočetla vaši recenzi a ráda bych věděla, zda jste někdy byli ve Slezsku. Opava vždy byla velice bohatým městem, což je dosud znát i přes výstavbu nepěkných domů na místě vybombardovaného centra. Má svou rezidenční čtvrť na Kylešovském kopci, překrásné prvorepublikové budovy škol a mnoho historických objektů.

Co mě ale opravdu vytočilo, se netýká mého města, nýbrž Krnova. Napsat o tomto opravdu pěkném a stále se vylepšujícím městě, že je to „úplně zapadlý a chátrající kout“, je opravdu poněkud mimo mísu. Nynější české Slezsko je dost velký kus země české, jež bylo tvořeno třemi knížectvími – krnovským, opavským a těšínským. Historicky hlavním městem Slezska byla Vratislav, nyní polská Wroclaw, a Krnov je tak uprostřed.

Zdenka Korpasová,
Opava–Malé Hoštice

 

DESET ČESKÝCH ZPRÁV

Respekt 9/2012

Píšete, že „čeští studenti by nejraději pracovali pro ČEZ“, ale citovaný výzkum, jak je na stránkách České studentské unie uvedeno, pracoval pouze s daty od ekonomů, právníků, lékařů a techniků. Zentivu, kterou volí lékaři, jste neuvedli vůbec, a obecným pojmem „čeští studenti“ jste asi dost lidí uvedli v omyl – i mě zarazilo, že by naši studenti přírodovědci nejraději po škole pracovali v elektrárně, bance, finančně-poradenské firmě či jako právníci. A co na to teprve zemědělci a lesáci ze Suchdola, veterináři z Brna či absolventi AMU a AVU!

RNDr. David Svoboda, Ph.D., Přírodovědecká fakulta UK Praha

 

Mysleli si, že bude klid

Respekt 9/2012

Zaujalo mě vyjádření ministra zdravotnictví Hegera: „Chápu, že je pár žen, které trvají na porodu doma (…). Je to ale komplikované, protože v tomto případě žena rozhoduje také za dítě.“ Je sympatické, že se pan ministr bere za právo dítěte narodit se v technologicky co nejlépe vybavených podmínkách. Škoda jen, že se lékařská obec se stejnou razancí nebere za právo dítěte vůbec se narodit. Tam se naopak setkáváme s tvrzením, že „matka má právo svobodně rozhodovat o svém těle“. Já tomu tedy moc nerozumím, ale nějak mi ty názory k sobě nechtějí pasovat.

Otakar Slanař

 

DOPISY

RESPEKT 8/2012

obalka 4
obalka 4 • Autor: Respekt

Jsem rád, že v čísle 8 uvedl David Patras omyly z článku Nespravedlivé daně (Respekt 6/2012) alespoň do trochu rozumné perspektivy, i on však opakuje blud, z něhož autor pan David Marek vyšel: „Bylo by spravedlivé, kdyby se (…) danili živnostníci stejně jako zaměstnanci?“

Je třeba říct, že živnostníci se stejně jako zaměstnanci daní: patnáctiprocentní daň z příjmu se počítá z daňového základu jak pro živnostníka, tak pro zaměstnance. Rozdíl je v odvodech na pojistném: zaměstnanci na ně přispívá povinně zaměstnavatel (dokonce větším dílem), živnostník si musí platit celý obnos sám. Vyvozovat z celkové sumy odvedených daní to, že systém je výhodnější pro nějakou skupinu, je naprosto scestné.

V tomto konkrétním případě se tak zřejmě děje především kvůli obrovské mase „nucených“ živnostníků, většinou v řemeslnických a dělnických profesích, kteří jsou často placeni minimálním výdělkem (který jim „zaměstnavatel“ – zadavatel zakázky – dorovnává černými, nedaněnými penězi, takže situace je ve skutečnosti pro stát horší než v případě obyčejného Švarc systému), v menší míře pak kvůli těm, kteří v tom takzvaně umějí chodit a vykazují trvale nízké příjmy. Je třeba říct, že obě tyto skupiny zároveň, ať už vědomě či z naivity, rezignují na rozdíl od zaměstnanců na možnost smysluplného státního důchodu.

Ladislav Šenkyřík

 

 

Oprava

V minulém vydání Respektu jsme v článku převzatém z The Economist Podnikaví staříci  chybně uvedli, že Leonard Cohen byl okraden manažerem Kelley Lynchem. Ve skutečnosti se jednalo o manažerku Kelley Lynchovou. Stejná faktická chyba byla uvedena u článku Nenáviděný zachránce u jména ekonomky Ngaire Woodsové.

Čtenářům se za záměnu omlouváme. 

Redakce

 

(Dopisy v této rubrice
jsou redakčně kráceny.)

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte