Blesky, celebrity, zábava i politicky korektní nuda, obchodní schůzky a fronty. Teprve za touhle fasádou Berlinale se rýsuje realita: digitální technologie mění filmy i vnímání diváků, festivalový byznys kvete, ale film jako tvůrčí výpověď je v ohrožení – je mnohem lehčí ho natočit, ale čím dál těžší prodat a dostat k divákům. Všechno jde příliš rychle. Agenti často neudrží u debaty o projektu pozornost a po dvou minutách začnou brouzdat po internetu a telefonovat. Tohle není atmosféra pro tvorbu, protože originální nápady potřebují k růstu klid a pohodu, jenže čas jsou peníze. Většina producentů sází na jistoty – sex, napětí, lidový humor a celebrity.
Mají tedy vůbec ještě šanci výrazné osobnosti, které točí a objevují opravdu po svém? Právě skončené Berlinale dává coby první podnik z letošní série světových festivalů opatrnou odpověď – občas ano, protože právě v tvrdé komerční éře se profiluje i publikum, kterému jde o obsah a styl. Jsou to většinou mladší a otevření lidé, které zajímají spíš otázky než jasné odpovědi. Několik příkladů z letošního Berlína svědčí o tom, že kdo je opravdu dobrý, neměl by to vzdávat. Své diváky totiž nakonec najde.
Na to nikdo nepřijde
Velká budova berlínského kina Delphi se pomalu plní. Je páteční podvečer a nejsou tu lidé z branže, ale obyčejné víkendové publikum. Třicet minut před…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
