Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Dopisy

Dopisy


 

Mocní a tajemní

Respekt 44/2011

Samozřejmě že respektuji svobodu projevu, a tedy i názor autora, ale jak můžete předpokládat, ne zcela se tento názor ztotožňuje s mým. Asi nejvíce mě zarazilo, že časopis takového formátu, jako je Respekt, uveřejňuje informaci o způsobu a průběhu hlasování, která se nezakládá na pravdě. Mylně uvádíte, že pokud mezi biskupy neexistuje úplná shoda, musí biskupové předložit Vatikánu toto rozhodnutí ke schválení, což samozřejmě není pravda. Při schvalování funguje mezi biskupy systém nadpoloviční a dvoutřetinové většiny.

Mrzí mě, že autor se mnou tento bod nekonzultoval. Touto nepravdivou informací o hlasování tak uvedl čtenáře v omyl, což zcela jistě nebylo záměrem časopisu Respekt.

Mons. Tomáš Holub,
generální sekretář ČBK

Relax plný karambolů

Respekt 43/2011

Děkuji autorovi, že se v článku dotkl nevděčného tématu souvisejícího s vedlejšími dopady rozmachu cyklistiky. Jsem občan Prahy Radotína a vím, co říkám. Na břehu Berounky bývalo poklidné korzo pod ochranou topolů a vrb, dnes tam zkuste vyjít s vnoučaty nebo s volně pobíhajícími psy! Adrenalinem prosáklí, v propocených kombinézách, zde často v kolonách hltají své kilometry po oblíbené cyklotrase muži i ženy na šlapacích strojích. Někteří arogantní, jiní zase slušní a ohleduplní, co poprosí o dovolení, nicméně v každém případě na úzké cestě obtěžují. Znám ovšem ten stav, kdy v pedálech máte svých deset, dvacet či padesát. Na brýle vám kape vlastní, těžce vyždímaný pot, přestáváte vnímat okolí a hlavně: jedete a cyklokompjútr přičítá ujeté kilometry. Uf, to je pocit! Dojížděl jsem po této trase několik let do práce, švihal si to po náplavce do centra k Mánesu, kličkoval mezi chodci a matkami s kočárky. Dnes na mé kolo padá v garáži prach. Lékař mne nabádá, abych se v sedle pravidelně zapotil, ale já se vracím ke staré dobré chůzi.

Protože jezdit na kole mezi auty, to mám strach. Když tak jen výjimečně, kousek po zapadlé silnici a šup, zpátky  na cyklostezku. Na bývalou pěší cestu ovšem! Začíná ve mně tedy klíčit neodvratný pocit, že kolo by bylo opravdu ekologickým řešením, kdyby jelo spolu s auty po dopravních tepnách. Jako třeba v Londýně. Pokud si však na silnici s kolem v této zemi – s výstražnou vestou a blikátky vpředu i vzadu – netroufám, potom nemám obtěžovat jinde. Současná „stachanovská“ cyklistika v českém pojetí je ekologická jen naoko. Sice jezdí na čistý „chleboplyn“ a  nezabíjí tolik jako automobilismus, přesto však rozsévá neblahou hektičnost samohybů do bývalých hájemství bezpečného pěšího rozjímání. Bezesporu je vynález šlapacího kola jedním z nejlepších, měl by se však důrazněji  popasovat s auty jako okupanty dopravního prostoru – a ne s již beztak vystresovanými chodci. Jinak svůj civilizační boj ve skutečnosti prohrává.

Jan Mamula

 

Oprava

V Respektu číslo 44 jsme uvedli, že vicepremiérka Karolína Peake mluvila v televizi o svém kolegovi z vlády, ministrovi spravedlnosti Jiřím Pospíšilovi jako o člověku, který „už má prý sbaleno“ a čeká na vyhazov. Ve skutečnosti tuto větu řekla místopředsdkyně ČSSD Marie Benešová. Její kolegyně ze zmíněné debaty Karolína Peake pouze přihlížela a nic proti takto podané verzi dění kolem vlády nenamítala. Každopádně paní Peake se omlouváme.

 

 

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte