V hloučku pasažérů vyčkávajících na pražském letišti Ruzyně na let do Barcelony postává nenápadný muž v pruhovaném tričku a plátěných kalhotách. Je polovina srpna, ale cílem jeho cesty rozhodně nejsou prosluněné středomořské pláže. Pětatřicetiletý Martin Staszko si jede do přítmí barcelonských kasin vydělat svých pár milionů.
Skutečná zkouška ho ale čeká až letos na podzim. V červenci se totiž jako první Čech kvalifikoval do devítičlenného finále nejprestižnější a nejlépe dotované světové pokerové soutěže World Series of Poker. Do Las Vegas jede se solidním bodovým náskokem a letošní listopad se tak, aspoň pro českou pokerovou komunitu, může stát mezníkem, který její členové srovnávají třeba s první výhrou Martiny Navrátilové ve Wimbledonu.
Během čekání na let na turnaj ve Španělsku vzpomíná Staszko na své začátky. Před čtyřmi lety viděl poker poprvé v televizi a rozhodl se, že se transformuje z dobrého šachisty v on-line hráče pokeru začátečníka. Nahrávalo mu to, že odjakživa byl dobrý ve všech karetních a sázkových hrách: „Karty jsem hrál poprvé s dědou už jako malý kluk. Jsem samouk, rodiče nepoznají ani špatné karty od dobrých,“ směje se Staszko. Obyvatel jednoho ze severomoravských maloměst dal přesně před rokem vale své práci inženýra v automobilovém průmyslu, za kterou dostával měsíčně třicet tisíc korun, aby si začal vydělávat pokerem stejnou částku za zlomek jednoho večera. Jeho solidní vizáž rozhodně neodpovídá obecné představě o „gamblerovi“ a Martin Staszko i jeho kolegové jsou na tato srovnání poměrně hákliví. Většina z nich má vysokoškolský titul (případně školu opustili, aby se mohli pokeru naplno věnovat) a zakládá si na tom, že poker se spíše než ruletě podobá šachům. Hráči si musí osvojit specifické mechanismy a strategie, kterými si jistí, aby z dlouhodobé perspektivy neprohrávali. Pro úspěch je třeba mixu matematické analýzy, píle i psychologického nadání.
Staszko si dnes vydělává především on-line pokerem, který hraje v nočních hodinách, a může si tedy dopřát luxus vstávat v 11 hodin. Následuje snídaňooběd, a pokud odchytne nějakého kamaráda, který zrovna není v práci, zajde si s ním do hospody nebo na tenis. K večeru již nemá čas, pravidelně usedá za monitor, zvládá až deset her najednou. Jsou dny, kdy nevychází z domu a stihne maximálně nákup základních potravin. „Můj společenský život není takový, jak bych si přál,“ uznává a přidává dobrou perspektivu: už teď má prý nastřádáno na celý život a brzy možná nastane čas věnovat se osobnímu životu a zakládání rodiny. „Kdybych se tomu nevěnoval intenzivně, nebyl bych tam, kde jsem. Něco se prostě obětovat musí.“ Dobrý hráč musí kromě samotných her studovat knihy o pokeru, sledovat v televizi hry těch nejlepších a promýšlet strategie a zlepšováky. Odhaduje se, že poker v česku hraje víc než osmdesát tisíc lidí, přičemž asi desetina z nich jsou ti, kdo pravidelně vyhrávají. Jen několik desítek hráčů se ovšem pohybuje v řádech milionů.
Staszko stejně jako všichni kolegové potvrzuje, že hra naživo je samozřejmě mnohem zábavnější než on-line, ale realita je často neúprosná. Pro profesionální hráče je poker normální řemeslo, a dokud si nemohou dovolit hradit hotely, letenky a večeře, je výhodnější hrát na internetu. Ani v kasinu to však není bůhvíjaká zábava: mezi natěsnanými hráčskými stoly skoro nelze projít, v přeplněném sále je ticho, kouřit je zakázáno a alkohol hráči nepijí, aby jim zůstala jasná mysl. Na place dominují neformální flanelové košile a narazit zde na ženu je poměrně obtížné.
V listopadu v Las Vegas bude mít ale hra rozhodně přídech absolutní výjimečnosti. Martin Staszko může vyhrát v přepočtu sto padesát milionů korun pro absolutního vítěze a už teď má jistých patnáct milionů za kvalifikaci do finále. Zbývá jediná otázka: jak tyto peníze zdanit? „Legislativa v ČR je zatím hrozně nejasná,“ stěžuje si Staszko. Pokerová komunita v duchu výlučnosti své hry odmítá, aby se na ni vztahoval platný loterní zákon, který upravuje danění zisku ze sázkových her. Poker je podle nich dovednostní sport a jako takový by měl mít oproti hazardu citelnou úlevu.
Kolegové dnes spoléhají především na to, že Staszkův úspěch by mohl české zákonodárce přesvědčit, aby přijali jejich pohled na věc.
Autorka studuje na Právnické fakultě UK.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
