Tak plná už sněmovna dlouho nebyla, jako když tu před plénem minulou středu bojoval ministr obrany Alexandr Vondra o přežití ve své funkci. „Omlouvám se, že jsem nedokázal lépe komunikovat o případu ProMoPro,“ sypal si popel na hlavu u řečnického pultu. „Ale i dnes tvrdím, že jsem nebyl a nemohl být informován o podrobnostech a technických aspektech zakázky, za niž jsem nesl politickou odpovědnost. Prosím vás, abychom počkali na výsledek probíhajícího policejního vyšetřování.“ Pak si vzal slovo ministr financí Miroslav Kalousek a vyzval svého vládního kolegu, aby nečekal už na nic a aby – pokud má „jen kousek cti v těle“ – okamžitě rezignoval. „Pokud se tak nestane, spoléhám na čest pana premiéra,“ dodal ministr financí na závěr svého triumfu, k němuž mu zásadní měrou pomohly informace jeho vlastní „policie“ – Finančního analytického útvaru (FAÚ). Od počátku kauzy ProMoPro je přitom jasné, že Vondrova likvidace z rukou Kalouskovi podřízených analytiků v sobě může kromě úspěchu skrývat i past.
Jménem zákona utajit
Toto je beze sporu úspěch: pracovníkům FAÚ stačilo pár týdnů k odhalení, že podstatná část z půlmiliardy korun vyplacené v roce 2009 Úřadem vlády za organizaci kongresů během našeho předsednictví EU skončila klikatým převodem přes sérii účtů…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 45 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
