0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Kultura10. 10. 20104 minuty

Mluvím s Tebou

Reklama

Když loni izraelský spisovatel Avraham B. Jehošua navštívil Prahu, zdejší židovskou obec patrně nepotěšilo, že byl připomenut také jeho ostrý, a snad nespravedlivý výrok o judaismu v diaspoře. Ten se podle Jehošuy podobá masturbaci: lze sice chodit v Praze do synagogy a číst náboženské texty, ale až v Gaze začíná konfrontace se skutečnou situací židovského národa. Musíte se například rozhodnout, jestli budete střílet na civilisty, abyste zachránili své děti, vysvětloval Jehošua v jednom rozhovoru. V Knize Pan Mani nabízí hlubší, podrobnější a v neposlední řadě smířlivější vhled do židovského údělu. Jde o pozoruhodnou kroniku několika generací jednoho rodu sefardských Židů, jejž dějiny vláčely po celém východním Středomoří.

Kdo je pan Mani? Záhadná postava, která se vrací jako věčný Žid, a přitom excentrický muž se sklony k sebevraždě. Autor nabízí chronologii rodu Mani od poloviny 18. století až do současnosti, ale v různých náznacích napovídá, že tu zároveň jde o postavu jedinou, případně spíše o příběh rodu než jednotlivých lidí.

Pro svou nezvyklou ságu si Jehošua zvolil zvláštní formální princip. Předkládá pět rozhovorů, které fungují jako samostatné novely. Místa rozhovorů čtenáře postupně zavádějí do kibucu Mošabej Sade, do Jeruzaléma, do krétského Iraklionu, na statek Jeleni Sad v Polsku a do Athén, přičemž se postupuje proti proudu času, takže první rozhovor proběhne v roce 1982…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc