Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Dopisy

Dopisy

DOPISY
RESPEKT 33/2010

Pomoc našim občanům, kteří se v zahraničí ocitli v nouzi, vždy patřila a patří k hlavním úkolům konzulární služby ministerstva zahraničí. Kritický pohled našich občanů na naši práci je důležitým prvkem pro vyhodnocování a zlepšování naší činnosti. Z dopisu pana Novotného však nevyplývá, zdali naše velvyslanectví kontaktoval a jakou pomoc od něj potřeboval. Považuji proto za nutné seznámit čtenáře s reálnými možnostmi pomoci našich ambasád v zahraničí, s některými aspekty řešení krizových situací a konkrétními kroky, které byly naším velvyslanectvím učiněny. Jsme přesvědčeni, že jsme našim občanům v Ladakhu v rámci dostupných kapacit poskytli maximální podporu a pomoc.

Jiří Beneš, ředitel tiskového odboru ministerstva zahraničních věcí

Plnou verzi dopisu najdete na www.respekt.cz/vase-dopisy

TATÍČEK Z VÍDNĚ
RESPEKT 33/2010

S velkým zájmem jsem si přečetl článek ke 180. výročí narození Františka Josefa I. Dovoluji si upozornit, že sám císař přispěl svým dílem k rozpadu monarchie i poklesu autority hlavy státu. Velice známý je např. jeho nesplněný slib o korunovaci českým králem, daný i písemně. Zajímavý by byl např. i pohled na státní podporu školství (udává se například, že gymnázia s vyučovací řečí českou nebyla na rozdíl od těch s německou řečí státem podporována), kultury (jak velký díl nákladů na stavbu pražského Národního divadla dodal císař – lze to srovnat s jinými národními divadly, jak bylo financováno Německé divadlo v Praze?).

V závěrečné části článku jste se podle mého názoru dopustili jistých zkreslení: česká univerzita nebyla nově zřízena, ale vznikla rozdělením dosavadní jazykově utrakvistické Karlo-Ferdinandovy univerzity, v československých vládách až do poloviny 30. let běžně zasedali němečtí ministři z aktivistických stran (vždy tam byli alespoň dva), jen jejich česká příjmení (Czech, Spina) nás mohou na první pohled zmást. Republika převzala i státní aparát včetně úřednictva, v jazykově smíšených či německých oblastech samozřejmě německé národnosti (stačilo jednoduché prohlášení, iredenta z roku 1918 se moc rozmazávala), horší to bylo později po zavedení jazykových zkoušek (údajně velice obtížných a prakticky zabraňujících Němcům v postupu, ale srovnejme: Čech na vídeňském ministerstvu či jiném úřadě také musel umět když ne dokonale německy, tak alespoň velmi dobře).

A k tatíčku Masarykovi: prezidenti (myslím, že nejen) nástupnických států Rakouska-Uherska běžně sídlili v hradech a zámcích svých (někdy i vzdálených) předchůdců – určitě tomu bylo (a je) v Rakousku a v Polsku (opět možné zajímavé srovnání, jak to bylo v Německu, Maďarsku a Jugoslávii?).

Jiří Slavík

ZKOUŠKA Z TRPĚLIVOSTI
RESPEKT 34/2010 

V komentáři Marka Švehly ke státním maturitám autor píše, že budou náročnější než dnes, což do budoucna pozvedne úroveň českých středních škol. Nic však není vzdálenější skutečnosti. Kupříkladu písemnou práci z českého jazyka budou opravovat učitelé téže školy. Na kurzu k novým maturitám, jehož jsem se zúčastnil spolu s dalšími pedagogy z brněnských gymnázií, se nám tak do ruky dostal text, jejž jsme shledali zcela nevyhovujícím, ale kolegy z odborného učiliště byl ohodnocen téměř plným počtem bodů.

Didaktický test, který má být vyhodnocován centrálně a automatizovaně, je pak pro běžného gymnazistu i ve vyšší úrovni až směšně jednoduchý. Kdybych měl použít příměr z oblasti sportu: ve snaze zvýšit na závodech počet skokanů do výšky se nevydáváme cestou kvalitnějšího tréninku, aby kvalifikací prošlo více závodníků, nýbrž cestou snižování laťky, takže se kvalifikuje v podstatě každý. Představa pana ministra, že za této situace budou univerzity akceptovat státní maturity místo přijímaček, mi pak připadá jako z říše snů.

Mgr. Jan Pulkrábek,
Bystřice nad Pernštejnem

JEN PŘED TÍM VARUJI
RESPEKT 34/2010

Jsem čtenářem Respektu pravidelně již delší dobu. Mohu konstatovat, že tak agresivně a netaktně vedený rozhovor s R. Jochem jsem v tomto časopisu ještě nečetl. Sugestivní otázky měly poštvat zřejmě čtenáře ke sdílení vašich názorů, které mi připadají dost předpojaté a extrémní.

Pokud jste chtěli předvést, že pan Joch je údajný ultrakonzervativec, tak to z jeho pečlivých odpovědí nebylo možno konstatovat. Vaše vnucující se otázky, kde pravdu jste měl vy už a priori, vedly k tomu, že jako „ultra“ jste vypadal spíše vy.

Aleš Tomek, vedoucí katedry ekonomiky a řízení stavebnictví, Fakulta stavební ČVUT

EKOLOGOVÉ Z ODS
RESPEKT 33/2010

Se zájmem jsem si přečetl váš článek, kde kritizujete úmysl současného vládního kabinetu razantně omezit výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Bohužel, ve své úvaze pomíjíte obecně známou technickou stránku problému. Většina obnovitelných zdrojů včetně průtočných vodních elektráren (které jsem i já vlastníkem) není schopna poskytnout takový diagram dodávek, který by pomohl klasickým velkým zdrojům ve špičkách nebo je dokonce nahradil. Fotovoltaické elektrárny, které hájíte, jsou na tom v tomto ohledu nejhůře. Tyto zdroje nebudou mít pro energetickou soustavu žádný přínos do doby, než bude nalezeno vhodné technické řešení, jak elektrickou energii z těchto zdrojů akumulovat a využít ji v době, kdy bude potřeba.

Ing. Jan Kuliš, Netolice

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte