B ude dobře, pokud nová česká vláda vyjde vstříc americkým potřebám a posílí českou jednotku v Afghánistánu. V čase, kdy naopak jiné státy zvažují odchod a Nizozemci či Kanaďané se k němu už rozhodli, by šlo o skvělé spojenecké gesto. A kvůli spojenectví přece Češi do Afghánistánu šli. Vojenská očekávání by ale měla zůstat při zemi. Vyhlídky vojáků NATO už dnes vypadají podstatně skromněji než před téměř devíti lety, kdy se do Afghánistánu šlo bojovat. Hlavním kamenem úrazu se přitom stal nevyzpytatelný Pákistán.
Proti Indii
V Afghánistánu se vede podivná válka, která možná ani nejde vyhrát. Protivníkem jsou jednotky militantů partyzánsky válčící v prostředí, které dokonale znají a kam naprosto nerozpoznatelně zapadnou. Tito militanti jsou dobře zásobeni penězi, které jim chodí hned z několika zdrojů – od dárců z muslimských zemí, z pěstování opia, z vynucených desátků od lidí v Afghánistánu, z humanitární pomoci. Přitom kdykoli se mohou uchýlit do bezpečí za poměrně snadno průchodnou hranici do sousedního Pákistánu. V Pákistánu mají bezpečný úkryt i všichni velitelé, kteří odtud řídí vojenské operace proti NATO.
Spojenci na toto pákistánské pohraničí útočí pouze pomocí bezpilotních letounů a zřejmě i speciálních polovojenských protiteroristických jednotek, jít tam s armádou si ale vzhledem k pákistánskému odporu nedovolí. Američané proto alespoň na Pákistán tlačí, aby svá pohraniční teritoria vyčistil od militantů sám. To…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
